Když čtu znovu zprávu Fredegara, píše, že vojsko postupuje ve třech šicích proti Vinidům, ba rovněž i Langobardi, najatí Dagobertem, vytáhli vojensky. to připouští skutečně 4 proudy. V dalším se však už píše o Alamanech vedených Chrodobertem, Austrazijcích Dagobertova vojska a Langobardech. To může vyvětlit buď přidání se někoho k již existujícímu proudu.

K takovým úvahám jsem se vyjádřil v Re: Obchod z 14. října 2012. Umístěno ob jeden příspěvek níže.

Vaše vyjádření ovšem vychází z natolik mylných doměnek, že je není možno brát za bernou minci. Předně Alamani neplenili na druhé straně Dunaje, ale na druhé straně říše. Rovněž vaše představa, ře by Dagobertovo vojsko bojovalo u Wogastisburgu a Alamani kráčeli ve šlépějích Dagobertova proudu, aby se prosmýkli kolem Wogastiburgu podle vaší mylné představy u Dunaje a pronikli na druhý břeh plenit, je zcela mylná. Rovněž není možno přijmout váš argument, že taktika více proudů v tomto případě padá. Zkrátka jsem nabyl přesvědčení, že vám nejde o to dopátrat se řešení historických otázek, ale prosadit svou představu, která je mnohdy v rozporu s logikou a oponovat za každou cenu každému, kdo má jiný náhled.

Nikdo neví kde je ,ale všichni jej známe!?Vypadal jak tříposchoďový dort.S vysokou hláskou na III. patře.Ano byl to upravený kopec odkopáním v terasách zpevněnými kůly.Každé poschodí blo více jak 20m vysoké.Pevnost budila dojem kruhu,ale její tvar byl kapkovitý.Každé patro mělo převis jednak k zachycení 15% odklonu od osy směrem ven,následné stříšky nad okrajem a prostranstvím,které sloužilo jako ochrana proti šípům a zásobárna klád a balvanů.Svah pod pevností byl odlesněn -upraven na 35% sklonu ,vydlážděn kameny.Pokud zde nadílka se stříšky někoho zachytla nebo byl v dosahu dopadu ,nebo rotace.Neměl šanci.Takové patra byla 3.Lokace.: Nejvýchodnější výspa.Vezměme pravítko přiložme jej na konec Pruska a východ Korutnan.Čára nám dá tušit lini pevnosti jejíž soused byla Wídeň.Jednotnačně se podle dochovalých studní na vrcholku kopce,stupních,vody,pohřebiště ...jedná o kopec a ves VRBICE.Dohlednost až 120km!Není žádný druhý.Argument.Proč by si jej nevybrali!?Není žádný.Přísun posádce 500 mužů po vodě s přístavem V před-stav(Břeclav),Mikulčice další pevnost,KOstice - asi se zde likvidovaly pozůstatky skoro milionu mrtvých......kvůli epidemiím dost logické.Na zdejších vinicích spousty úlomků kostí lidí a koní.Archeo výzkum je v dosahu 4-5 km.Až po Náklo.

Dobrý den,
Slované byli přeci proslulí jako dodavatelé otroků, a ti se zřejmě vyváželi i ze Sámovy říše. Jestli šlo o dlužníky, zločince nebo jiné osoby, nevím. V každém případě však takový obchod existoval. Dá se tedy i předpokládat, že některé centrum muselo existovat i v rámci Čech, a k němu příslušná obchodní stezka. Jiné je, že taková stezka mohla dostačovat potřebám obchodní karavany, ale nedostačovat potřebám početných skupin vojska. Ale karavany otroků (tedy příklad z Afriky) byly dost početné, i kvůli délce cesty a nákladům. Tak bych myšlenku, že žádná vhodná cesta neexistovala neprosazoval. Existovat opravdu mohla. Jestli byla lokální nebo ne, není podstatné, podstatný je její stav, a ten by podstatný být mohl.
O 4 proudech vojska uvažuji z důvodu zmínky v kronice, že šlo o 3 proudy vojska. Jestli tím třetím proudem byli míněni najatí Langobardi nebo tvořili čtvrtý oddíl, nelze už dnes zjistit.
Fredegard mohl nějaké velké slovanské hradiště považovat docela dobře za burg. Někteří lidé se domnívají, že mohlo jít o Tachov jako jednu lokalitu, i když osobně to za příliš pravděpodobné nepovažuji.
Také málo pracujete s faktem, že Sámo sice bojoval u Wogastisburgu s jedním proudem vojska Austrasijců, ale vojska Alamanů a Langobardů nenarazila na odpor. I když v té době komunikace nebyly vhodné pro rychlé doručování zpráv, Sámo se musel o plenění své říše dozvědět. Nejdříve byl vázán Austrasijci, ale pokud se vojsko Alamanů vracelo někde blízko, mohl se pokusit je napadnout. Dunaj jako zabraňující překážka? Ano, mohlo tomu tak být, ale jen v případě, že by se s Alamany setkal až na hranicích. I tak by ale vojsko neobtížené zajatci, tedy rychlejší, mohlo předejít vojsko Alamanů a přeplavit se jinde. Nebo měl Sámo natolik unavené bojovníky? Nebo utrpěl takové ztráty, že nemohl na další střetnutí ani pomýšlet? Nebo byl tak daleko?
I když lokalizace Wogastisburgu na říčku Agastu je hodně přijatelná hypotéza, pořád je ještě hodně argumentů i proti, a zatím mě úplně nepřesvědčila. Ale popravdě má zatím nejméně slabin proti jiným lokalitám.

Snažíte se správně celou záležitost probrat z různých úhlů. Jenže: "Slované byli přeci proslulí jako dodavatelé otroků"? Tady asi příliž podléháte představám současných historiků. Ve skutečnosti není nic takového s jistotou doloženo.
Co se týká uvažovaného čtvrtého proudu vojska, tak mně ta věc připadá celkem jasná. Ve větě je obsaženo obvyklé vrstvení myšlenek kronikářů. Fredegar uvedl, že se jednalo o vojsko z celého království Austrasiů, dále že vojsko nastoupilo ve třech proudech, a pak si uvědomil, že Langobardi nepatřili do království Austrasiů. Tak na vysvětlenou, kdo byl třetím proudem vedle Austrasiů a pod ně náležejících Alamanů, dodal, že také Langobardi byli získáni pro výpravu.
"Fredegard mohl nějaké velké slovanské hradiště považovat docela dobře za burg." Slované v té době nestavěli hradiště, takže ani velká hradiště.
Jestliže Slované zvítězili u Wogastisburgu a Alamani plenili na druhé straně Dunaje, tak se vítězové museli přepravit na druhou stranu, aby porazili Alamany a Langobardy. Ti však čekali na Austrasijce, a když ti prohráli, tak se Alamani a Langobardi přepravili na jiných přechodech přes Dunaj a vrátili se domů. Nevidím v tom žádnou složitost.
Není mi jasné, proč Vám připadá lokalizace na říčku Agaistu hodně přijatelná. Jel jste někdy od Lince na Dolní Dvořiště? Je to členitý a stále do vrchu stoupající terén. Stejné je to i s malou odbočkou od ústí Agaisty. Úplně jiné je to kolem ústí řeky Kampy a Traismauer - Augustiany. Znáte to tam? Je to krajina rovná jako zrcadlo. V tomto rozdílu právě vidím největší slabinu pro umístění Wogastisburgu do Albingu a připadá mi více vyhovující Traismauer.

No, budu to muset zopakovat znovu, ale tentokrát už naposledy, už mne to unavuje.

Pokud přijde nepřítel z VÝCHODU (Avaři), tak nebude překračovat Dunaj, ale Moravu a posádku někde dole na Dunaji beznadějně odřízne. Nehledě k tomu, že na případnou posádku dole na Dunaji by útočili spíše Langobardi než Austrasijci.

K zkreslení mého výroku (linie obrany na ŠIROKÉ ŘECE nahrazeno "samostatnými opevněními") se už nebudu vyjadřovat, začíná to být pod mou úroveň a začínám chápat reakce historiků na Vaši osobu.

Někdo tady určil Awary jako Finské etnikum.Které po Slovanských etnických čistkách 550 a 625 bylo zdecimované.Byl jim vykázám prostor dnešního Maďarska.Jistá část upadla do otroctví Franků - nakonec se asimilovali.Díky asimilaci došlo k podstané úpravě jazyka dnes zvaného francouzský.

Pevnost a její obslužnost byla jen útočištěm asi 500.set člené posádce s rodinami.Kupci,karavany tehdy neměly žádné cesty.Ti se zdržovali u Thája (Dyje)tedy s táním splavné.Vogadisburk spíš jen dohlížel na rozsáhlou a fregventovanou oblast - co kdo si počíná a kde se proti Frankům formuje.Není vyloučeno že takových velkých hlásek bylo víc.A že mluvíme o soustavě pevností ,které si signálem předávaly informaci.Velmi rychle.Pokud se přes Dunaj,Lopeník,Karpaty převalilo vojslo tak do několika minut to mohli vědět - tam kde potřebovali.Tím pádem to byl informační bod.