Kniha Bylo to jinak | Jan Cinert

Hrad vévody Vistracha

Anály Fuldské uvádí k roku 857 tuto zprávu: Biskup Otgar, dvorní hrabě Ruodolt a Ernst, syn vévody Ernsta, kteří byli posláni se svými lidmi proti Čechům, obsadili po mnoho let odbojné město vévody Vistracha, když z něho vypudili Vistrachova syna Slavitaha, který v něm neoprávněně (tyrranidem) vládl. A když ten uprchl a uchýlil se k Rostislavovi, tu jeho bratr který jím byl z vlasti vypuzen a žil ve vyhnanství u srbského Čestibora přijde oddaně ke králi a je ustanoven vévodou namísto svého bratra. Město vévody Vistracha (civitas Wiztrachi) bývá v poslední době (např. J. Sláma, Z. Měřínský) umísťováno do prostoru severozápadních Čech. To proto, že Slavitahův bratr uprchl do Srbska za Krušnými horami. Jenže podle stejné logiky by se měl hrad nacházet blízko Moravy, jestliže na ní posléze uprchl Slavitah. Tyto úvahy jsou pro lokalizaci hradu nepoužitelné, a tak se podívejme na předchozí události.

O rok dříve, roku 856, došlo podle Fuldských análů k tažení Ludvíka II. Němce do Čech: ...přes území Srbů, spojí se s jejich knížaty a přemůže v bitvě Dalemince, a přijav od nich rukojmí, učinil je poplatnými; nato procházeje územím Bohemanů (per Boemanos), přijal od některých jejich vévodů uznání svrchovanosti. Na této výpravě zahynuli hrabata Bardo a Erpf s přemnoha jinými. Král se svým vojskem vstoupil do Čech nejspíše Nakléřovským průsmykem a pak mohl dále postupovat jedině proti toku Bíliny, posléze podél Ohře a přes Chebskou pánev opustil Čechy. Zmínění „někteří vévodové uznající svrchovanost“ mohli být jedině ti, jejichž území ležela na trase cesty. „Někteří“ byli proto, že král táhl „per Boemanos“, což je užití geografického názvu České kotliny a v ní se nacházeli i další vévodové nemající s popisovanou událostí nic společného. Svrchovanost tedy uznali či obnovili, kníže z Brušan (u Zabrušan) v povodí Bíliny, kníže Lučanů z hradiska na vrchu Rubín u Podbořan a případně i chebský kníže. Jestli chebské hradiště existovalo jako opevněné správní centrum již v této době není podle archeologického výzkumu zcela jasné. Spíše nikoliv a totéž se týká i později doložené kastelánie Sedlec (u Karlových Varů) v Kosmově kronice k roku 1086, byť se jedná o popisovaný stav ze sedmdesátých let 10. století. Obě jmenovaná území nemají charakter staré sídelní oblasti a se správními centry je zde možno počítat nejdříve kolem přelomu 9. a 10. století.

Naopak je jisté, že na zmíněné trase, tedy v severozápadních Čechách, se nemohlo následujícího roku nacházet „po mnoho let odbojné město vévody Vistracha“. Muselo se nacházet až v druhé zóně směrem od Francké říše. V úvahu pak přichází oblasti Dolní Poohří (al‐Masúdího H.ššánín), Čáša (al‐Masúdího Sásín) a Praga (uchovaná v názvu hl. m. Prahy). Zároveň zase můžeme vyloučit třetí zónu, tedy oblast Charvat s ústředním hradiskem dnes zvaném Stará Kouřim, patřící do sféry politického vlivu Velké Moravy. Totéž platí pro střední Pojizeří s hradiskem (dnes) Chloumek pro jeho politickogeografickou periférnost. Pokus o odhalení konkrétní lokalizace Vistrachova hradu je i tak velmi obtížný. Nepatrnou možnost určuje skutečnost, že ústředí Čáši (asi dnešní Hradsko u Kaniny) označují Fuldské anály k roku 805 názvem Canburg. Teoreticky by pak měl být stejný název použit namísto „civitas Viztrachi“, pokud by se jednalo o námi hledané hradisko. Název hradiště v Šárce se nedochoval a ještě zůstává H.ššánín, asi něco jako Chyšč/Kyšč(-ani), neboť tento název fuldský analista nemusel znát.

Můžeme se dále pohybovat po pragocentristické šikmé ploše, čili přiklonění se k tradiční tendenci poměřovat informace s Přemyslovci v mylné představě, že Praha byla odjakživa předurčena být středobodem země. Jestliže bylo Vistrachovo město „po mnoho let odbojné“, muselo být odbojné nejméně od předcházejících bojů Českých Slovanů s Franky, to je od let 846–849. Připomeňme si, že tato válečná léta měla svůj počátek v nastolení moravského knížete Rostislava s podporou Ludvíka II. Němce. Král se pak vracel přes Čechy (per Boemanos) a setkal se „s velkými potížemi“. Tento návrat je myslitelný pouze po Trstenické nebo Haberské stezce, to znamená, že v Čechách musel projít územím Charvátů. Konečné spálení jejich starého ústředí Klučov je archeologickým výzkumem kladeno právě do těchto let. Další sídelní oblasti na trase návratu jsou krajiny Praga nebo Čáša a zde by se mělo nalézat „po mnoho let odbojné město Vistrachovo". Jestliže vyloučíme Canburg (Hradsko u Kaniny), tak zůstává hradisko v Šárce. Kníže Bořivoj se narodil roku 851 a jeho otec v té době musel být řádně ženatý a vládnoucí na svém dědičně drženém hradisku. Teoreticky by Slavitah mohl být Bořivojovým otcem a se svým šestiletým synem mohl uprchnout na Moravu v roce 857. Je to však zatím jinak nedoložitelná úvaha.

Samotné nalezení azylu Slavitaha až na Moravě a před tím jeho bratra u srbského Čestibora nepřekvapuje. Mír mezi sousedními knížecími rody byl zajišťován smlouvami, obvykle potvrzenými vzájemnými sňatky. Přijetí vyhnance sousedním knížetem by mohlo tento stav vážně narušit. Vyhnanec v takovém případě musel uprchnout až do další zóny ke knížeti, který takto nebyl ničím vázán.

 

Závěrečné vyhodnocení je možné shrnout do dvou bodů.
1. Vistrachův hrad se velmi pravděpodobně nacházel v tradiční odbojné oblasti středních Čech, severozápadní Čechy můžeme vyloučit.
2. Je nyní příliš málo údajů pro objektivní přiřazení Vistrachova hradu k některé středočeské sídelní oblasti.
3. Nyní dostupné údaje ale zároveň nevylučují, že by jeho syn Slavitah mohl být otcem knížete Bořivoje, a že Vistrachovým městem by bylo hradisko v Šárce.

 

Jan Cinert
11.5.2010

(poslední úprava 2. 1. 2012)