Kniha Bylo to jinak | Jan Cinert

Ještě k původu názvu Znojmo

V kapitole Al-Masūdīho Zmínka o Slovanech na straně 194 zjednodušeně uvádím: „ ... (Z)Nā.mdžīn (Znajmčíni), teda Znojmani podle hradiště Znojmo ovládající povodí řeky Dyje“. Věcně je to správně, avšak výrok je vysloven za předpokladu, že v arabském zápisu došlo k výpadku Z- a zároveň jsem správně nezohlednil koncovku1.

U jiných zaznamenaných názvů je patrné, že tvar přípony -ānīn odpovídá slovanskému -ani, zatímco -īn, slovanské koncovce -i. V Nā.mdžīn by potom měla být koncovka -īn/-i, tím by to měl být název lidu odvozený od názvu země, nikoliv hradiska. Toto dříve vedlo, mimo jiné, k prosazení dosud uznávaného názoru, že slovním kořenem je Nā.mdž, s výkladem Němec2. S přihlédnutím ke známým latinským zápisům názvu města Znojma, Znoiem (posl. třetina 11. stol.), Znoimi (1163), Znoyem (k roku 1100)3, je zde ovšem kořenem (Z)Nā.m a obyvatel potom byl (Z)Nā.m-(a)k, tedy Znojm-ák. Množné číslo Znojm-áči je pak zcela v souladu se (Z)Nā.mdžīn, podle -džīn = -(á)či.

Stávající převažující výklad původu názvu Znojmo praví: Základem je staročeské znojъ (žár), přeneseně též pot a odvozené známý, znamenitý (zna-je-mъ)4. Už na první pohled je patrné, že z-nojъ se zna-je-mъ ani z-na-jmъ(-ý) nemá nic společného. Jedná se o reminiscenci na romantické představy o životě starých Slovanů, kteří své mrtvé spalovali, a tak jako i jiní, vykonávali zápalné oběti. Odtud představa, že oheň hrál v jejich životě významnou roli a tendence vykládat původ názvů například od pražit (Praha) a nítit/vznítit (Nitra)5. Zároveň se předpokládá, že název Znojmo byl z velkomoravského hradiska přenesen na přemyslovské hradisko postavené na protější ostrožně. Jenže osídlení na původním hradisku po založení nového neskončilo. Tím by vznikla nejen statutární komplikace, ale i orientační.

Nezbývá, nežli učinit nový souhrn informací a stanovení nového původu názvu Znojmo. Vodítkem je archaické najmě (obzvláště). Zde je základem slovo jmout, uchované dnes již jen převážně ve složeninách za-jmout, obe-jmout, ná-jem, ú-jma, zře-jmý, ale i jím-ka atd6. Původní tvar je zachován v litevštině - imti (mít) a po změně protetického i- vzniklo praslovanské jьměti. Přidáním zdůrazňující předpony na- dostaneme na-jь. Tím nastává soulad s Nā.mdžīn, tedy Najm(á)či. Objevení se Z- v pozdějších zápisech a zcela jistě se týkajících přemyslovského hradu a pozdějšího města, je možno vysvětlit dvojím způsobem. Název se přiklonil ke tvaru znamъje (znamení, výsostný odznak), nebo byla přidána další předpona Za-najmъ a díky duplicitě -a- vzniklo zkrácené Znajьmъ. Ke druhé variantě máme obdobu u vesnice Zabrušany v severních Čechách. Nachází se vedle hradiska, na které umísťuji al-Masūdīho B.rān.ğābīn a Veruzani Bavorského geografa, tedy česky *Beruzani - Brušani7. Předpona Za- zde vyjadřuje vznik sídla za předchozím sídlem ve smyslu prostorovém a zřejmě i časovém. U Zabrušan došlo v kořeni toponyma k výpadku prvního vokálu a proto zůstal zachován v předponě. V případě Znojma došlo k výpadku vokálu v předponě a zůstal zachován v kořeni. Proto se přikláním k druhé z uvedených možností, protože tím také odpadá výše zmíněný problém s duplicitou stejného názvu pro dvě sousední sídla.

Narozdíl od jiných odvozených názvů lidů zaznamenaných v písemných pramenech s obyvatelskou příponou -ani/-ané, byla zde použita přípona -(á)či. Stejně k tomu došlo i u názvu Glom-ači, kde je jmenným kořenem Glom (hrom, hlomoz).

Při hledání původního významového obsahu názvu Najm je nutné zohlednit existenci tří základních časových rovin. První je pojmenování hradiska při jeho vzniku kolem roku 800. Druhou je doba cesty al- Masūdīho zpravodaje v letech 922-928/929 a třetí rovinou je novodobé teoretické bádání. Ve své knize na str. 195 uvádím: „Znojemsko bylo dědicem velkomoravské kultury, která byla nesrovnatelně vyšší, nežli současná jihočeská. Zároveň odolalo maďarskému vpádu, který vyvrátil Velkomoravskou říši. Zde se také na naší cestě poprvé setkáváme u Slovanů se zděnou stavbou a zároveň prvním kostelem, kterým byl kostel sv. Hipolyta na znojemském hradišti. Z pohledu cestovatele v 1. polovině 10. století se jeho obyvatelé podle toho museli zdát … nejstatečnější a nejbystřejší ze slovanských kmenů…, zvláště mohli-li být zatím srovnáni pouze s Jihočechy“8. Opět je to věcně správně, ale není již zcela jistá přímá souvislost tohoto výroku s kulturou Znojmanů.

Al-Masūdīho Zmínka o Slovanech je zkráceným výtahem z dřívějších nedochovaných děl. Je potom pravděpodobné, že původní popis cesty obsahoval i významové výklady názvů západoslovanských lidů a uvedená poznámka je jejich pozůstatkem. U Nā.mdžīn se možná výklad výjimeční proti ostatním uchoval právě díky souladu obsahového významu najmě s vyšší úrovní Znojmanů. Podobné je to u popisu prvních navštívených Volyňanů, kde reálná situace byla rovněž v souladu s vyslechnutým vyprávěním. Toto ovšem neznamená, že výklad názvu ve 20. letech 10. století byl totožný s původním významovým obsahem na počátku 9. století, kdy byl název asi poprvé použit. Původně mohl mít posunutý smysl oproti mluvě počátku 10. století, pravděpodobně více sakrálního charakteru.

 

 

Jan Cinert

28.6.2010

Poslední úprava 2. 10. 2013

 

 


 

1 - Cinert J., Bylo to jinak, 2008

2 - Kovalevskyj A.P., Slavjane i ich sosedi v pervoj polovine X. v podannych al-Masudi, 1973

- Třeštík D., Počátky Přemyslovců, 1997

3 - Konečný L. J., Románská rotunda ve Znojmě, 2005

4 - Machek V., Etymologický slovník jazyka českého, 1971

- Konečný L. J., Románská rotunda ve Znojmě, 2005

5 - tamtéž

6 - Holub J. - Kopečný F., Etymologický slovník jazyka českého, 1952

7 - Cinert J., Bylo to jinak, 2008

8 - tamtéž