Kniha Bylo to jinak | Jan Cinert

Kdo je obětovaným býkem?

(Tento článek navazuje na předchozí Bůh Cernunnos a kultovní vozík ze Strettwegu a Bohové Arés, Mars, Tyr a další. Pro lepší pochopení doporučuji se s nimi seznámit.)

 

Někdo by si možná řekl, že na obětování býka nemůže být něco zvláštního, ale z mytologického pohledu se záležitost ukázala jako poměrně zajímavá. Jedná se o jednu ze stále se opakujících ikonografií napříč epochami a kulturami. Pro důsledné objasnění bylo nutné vyvinout určité úsilí při porovnávání dochovaných vyobrazení se slovesným odkazem a etymologií. Snad každý druhý bůh byl někdy přirovnán k býkovi, nebo je součástí jeho zobrazení a není jednoduché hned odhalit, zda je býk skutečně zoomorfikací dotyčného boha, nebo se jen jedná o zástupné vyjádření moci a síly boha. Navíc na vyobrazeních s motivem býka nejsou obvykle záznamy jmen a vůbec se většinou zobrazené božské podstaty jenom odhadují, jakkoliv jsme v různých dílech encyklopedického typu přesvědčováni o jistotách. Základní otázka tedy zní, koho je býk vlastně zoomorfikací.

Nejprve si připomeňme, že není zcela jednotné přiřazení zvířete k božské podstatě. Záleží na zeměpisné šířce a jaká zvířata jsou v dané oblasti obvyklá. Konkrétně k jarní rovnodennosti je v mezopotámském prostoru přiřazen lev, v Indii tygr a v Evropě pes. Jedná se vždy o zvíře bez rohů, jehož zbarvení budí dojem světlosti tak, jako přibývá světla po jarní rovnodennosti. Složitější je to se zimní polovinou roku. Jistými zoomorfikacemi podzimní rovnodennosti jsou v Indii nosorožec nebo jednorožec, v Evropě kanec. U zobrazovaného býka není jistota, zda je míněna přímo podzimní rovnodennost, nebo již celé zimní období, během něhož vládne héroi podzimní rovnodennosti. V každém případě obětovaný býk nebo bůvol by měl být zástupné vyjádření jarního konce vlády zimy.

 

Cylinder_seal3

 

Od býka ovšem musíme oddělit „býčka“ – tele, čili potomka. Ten se rodí v době vyvrcholení vlády býka o zimním slunovratu a teletem je proto, že býk je jeho mýtickým otcem. Podobně je i kanec otcem selete, a proto u nás říkáme, že když budeme na Štědrý den držet půst, tak uvidíme Zlaté prasátko. Staroegyptský bůh Apis v podobě býčka se slunečním kotoučem mezi rohy není býkem, ale teletem. Je zoomorfikací přicházejícího vegetačního období, jenže jeho příchod je poněkud ztížen. Mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností žije tři měsíce v „podsvětí“, na jaře je jeho otec býk zbaven vlády a jeho výchovu přebírají v mýtech náhradní rodiče, ve skutečnosti bůh jarní rovnodennosti a Letní bohyně. Tele pak žije šest měsíců do podzimní rovnodennosti, kdy je obvykle omylem a nepoznáno zabito svým přicházejícím otcem býkem. V mýtech podstatu tohoto Potomka poznáme podle předání syna, často nespokojených rodičů, náhradním pěstounům. V pozdních obohacených epických vyprávěních je to zpravidla zdůvodněno ošklivostí a neschopností právě narozeného (nedonošeného) potomka, což je dodatečná spekulace, neboť tento potomek byl původně „krásný“, jako je i indický „Kršna“.

Ve slovesné tvorbě se setkáváme se dvěma základními principy soupeření mytologického otce – býka a syna – telete, přičem se vždy jedná o hrozbu nebo věštbu nahrazení otce synem. Výsledky sporu jsou možné dva. Prvním je usmrcení potomka jeho otcem, což bývá omluveno nepoznáním syna. Indický bůh podzimní rovnodennosti Šiva při návratu na podzim nepoznal svého již vzrostlého syna Ganéšu a setnul mu hlavu. Hrůzu skutku zmírnil mytograf tak, že Šiva mu po vysvětlení nasadil náhradní ze slona. V řeckém mýtu se bůh podzimní rovnodennosti Arés proměnil ve svojí zoomorfikaci kance a z údajné žárlivosti zabil potomka Adónise. Mytograf opět zmírnil děsivost skutku tak, že Adónisovi byl přisouzen jiný otec, král Kinyr. Druhou možností je zabití otce synem, jako naplnění nezměnitetelné věštby, čili nezměnitelného toku času. Tuto možnost zastupuje například řecký příběh o Oidipovi. Byl vychován náhradními rodiči a omylem zabil svého nepoznaného skutečného otce. Je však ještě jeden případ úmrtí mytologického býka, úmrtí po převlečení do zbroje svého jarního protikladu. Tentokrát je býk zabit obrovitým héroiem 100 lunací, lehce překračujících Venušin osmiletý cyklus. Takovým příkladem je událost z Trojské války, kdy byl héroi podzimní rovnodennosti Patroklos zabit v Achillově zbroji Hektórem. Převlečením do Achillovy zbroje mělo být vytvořeno zdání, že ještě nedošlo k podzimní rovnodennosti a tím měl být přelstěn lunární héroi Hektór. U nás je takovým Patroklem hrdina Tyr v Lučanské válce, v jehož jménu navíc zaznívá tur a německý der Stier (býk). Souvislost s germánským jednorukým bohem podzimní rovnodennosti Tyrem je zjevná.

Máme tedy celkem čtyři možnosti zabití býka a býčka. Zabití otce synem nebo syna otcem, zabití podzimní rovnodennosti héroiem jarní rovnodennosti a zabití převlečené podzimní rovnodennosti Stovákem (Hektorem). Řešení lze nalézt už jen porovnáním s dostupnými starověkými vyobrazeními. Nejprve si ale ještě musíme objasnit vazbu býka na krokodýla.

 

proto-siva_mohenjo-darokrokodyl_otoceny_mohenjodaro-seal

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na levém obrázku vidíme boha podzimní rovnodennosti, tzv. Proto-Šivu, uprostřed zoomorfikací rovnodenností a slunovratů. Blíženci Světlo-Stín v podobě rohatých zvířat jsou pod jeho trůnem. Na pravém obrázku vidíme totéž, ale je zde podstatná změna, uprostřed je krokodýl, a blíženci jsou jako dva totožní bůvoli (býci) nahoře. Zde je Proto-Šiva ještě zobrazen v podobě prvotního boha počasí, jehož pozdější zoomorfikací je drak. Protože se božským obydlím boha podzimní rovnodennosti stala nejnižší úroveň oblohy, tedy vrstva s mraky, převzal někdy Proto-Šiva i podobu boha počasí. Totéž nalezneme u mezopotámského boha Enkiho, jemuž s ramen stékají proudy vody, tedy déšť.

 

Obet_byka_harappatablet


zkroceni_blizencu_harappatablet


 

Starosyrska_obet_byka

 

U přemíry postav na otisku starosyrské válečkové pečetě není jednoduchý výklad. Nápomocné je rozdělení do horního a spodního plánu. Vlevo nahoře je nejspíše o zimním slunovratu narozený klečící Potomek a pod ním ptačí muž jako jeho zvířecí protiklad. Se džbánem s vytékající vodou stojí Potomkův Otec (bůh Enki), pod ním jeho zoomorfikace býk. Za Enkim snad stojí jeho partnerka. Více vpravo nahoře je vzhůru nohama lev, jako zoomorfikace jarní rovnodennosti. V nižším plánu se odehrává scéna jarní rovnodennosti. Již vzrostlý Potomek se špičatou čepicí zabíjí býka, zvířecí podobu svého Otce (Enkiho). Za ním více vpravo asi stojí jeho pěstoun, héroi jarní rovnodennosti, s partnerkou, novolunní Dívkou. Příšera nad nimi by mohla být zpodobněním lunárního času, jejíž známější obdobou je egyptský had Apop.

 

Mithras_tauroctony_Louvre_Ma3441b

 

O kultu římského boha Mithry se mnoho neví. Jeho jméno již nejméně od dob Mittanské říše znamená „Střeďák“ a zaznívá například v našem nitro, německém das Mittel (střed) a latinském medium (střed). Na hlavě má špičatou čapku vyjadřující jeho středovost, takže je v zásadě héroiem jarní rovnodennosti, což dokládá i přítomnost jarní zoomorfikace – psa. Podle svátku 25. prosince může být i Potomkem a není vyloučen ani bůh 19letého lunárněsolárního cyklu. Takový bůh/héroi totiž obvykle prožívá celý cyklus od zrození coby Potomek, nebo jeden z dvojčat, následně překonává jarní rovnodennost a další časové body, až do mýtické svatby s novolunní dívkou v 19 letech. Další možností je, že se u Mithry jedná o zbožnění solárního roku, což bylo po Caesarově reformě kalendáře roku 46 př. n. l. v římské říši ve více případech. Kalendářní rok tehdy začínal na jaře. V každém případě Mithra také zabíjí o jarní rovnodennosti zoomorfikaci boha podzimní rovnodennosti nebo zimního slunovratu.

 

Gundestrup_Cauldron_006

 

Na plátu ze dna kotle z Gundestrupu nám pomáhají dopněné zvířecí obdoby rovnodennostních principů. Podle přítomného psa a jednoho copu vytvarovaného do podoby jednoho rohu, jako je i Mithrova „frýgická čapka“, se u héroia s mečem jedná o jarní rovnodennost. Pod býkem je krokodýl jako na obrázku harappské pečeti uvedeném výše. Není sice už krokodýlovi moc podobný, protože ten v Evropě nežije, přesto se jedná o úžasný přenos ikonografie z povodí Indu přes 2000 roků. Býkem je tedy opět míněna podzimní rovnodennost nebo zimní slunovrat a je ležící, unavený, protože již před příchodem jara ztratil na síle. Zajímavé je, že tvůrce původně ještě vyryl vpravo dole schouleného psa, jako neaktivního během zimy. Pak se rozhodl, že spolu s krokodýlem by symbol byl nadbytečný a tohoto psa již nevyklepal do reliéfu.

 

havran-reliefni-deska

 

V obci Havraň se dochovala pověst o založení kostela sv. Vavřince a nad vchodem do kostela se nalézá reliéf s hlavou vola a jelena. V pověsti hnal řezník vola na jarmark do Mostu a cestou si na kraji lesa chvilku zdříml. Probudil ho volův řev a viděl jej v lese zápasícího se statným jelenem. Jelen se obrátil i proti řezníkovi, který v zoufalství přislíbil postavení kaple, jestliže jej Bůh zachrání. Jelen utekl a řezník svůj slib splnil. Na památku byl osazen zmíněný reliéf. Vzhledem k stručné a aktualizované verzi pověsti zasazené do pozdního středoveku, není jistota o původním smyslu. Porovnáním se světovou mytologií by se mělo jednat o pokus boha počasí – jelena o zabití svého Potomka v podobě vola, jehož přivádí jeho pěstoun, bůh jarní rovnodennosti – řezník. Potomci a héroiové jarní rovnodennosti vystupují v mýtech jako cudní, odolávající svodům žen a ve staroegyptském příběhu se Bata dokonce sám zbavil mužství, stejně jako frýgický pastýř Attis.

 

Perstejnsky_zubr

 

V evropských heraldických pověstech nalézáme zabití nebo zkrocení zoomorfikací mýtickým šlechtickým praotcem. Jetříšek Buzovic přemohl velikého kance a pak mu na knížecím dvoře usekl hlavu stejně, jako přemohl a zabil kance Bivoj. Tady se jedná o zabití podzimní rovnodennosti jarním héroiem a tím je ukončena zimní polovina roku.

V pernštejnské rodové pověsti byl ale škodící zubr nejprve uhlířem Vaňkem postupně zklidněn podáváním chleba tak, že se nakonec stali přáteli. Zubr byl pak s houžví provléknutou nozdrami předveden před knížete (markraběte). Za to, že zubra nezabil, byl pochválen a odměněn. To je zvláštní, stejně jako podobná situace v šesté větvi Mabinogi. Tam bylo třetí pohromou postihnuvší Anglii ztrácení všeho připraveného jídla. Jednoruký héroi podzimní rovnodennosti Lludd, který měl místo té useknuté náhradní ze stříbra, se rozhodl záhadu objasnit. Podmínkou bylo, že neusne, a to se mu podařilo nořením do kádě s vodou. Dočkal se příchodu převelikého muže v brnění, který si opět chtěl odnést všechno jídlo. Lluydovi se podařilo muže přemoci a ten, prosíc za odpuštění, se stal jeho vazalem. Podobnost příběhů není jistě náhodná a k objasnění vede nutnost neusnout. Jedná se o stejnou snahu prodloužit vymezený solární čas, jako je i převlečení Patrokla do zbroje Achillovy, a tím zvítězit nad héroiem lunárního času. Zde se to podařilo stejně, jako biblickému Davidovi při zabití obrovitého Goliáše. Učinil tak opět lstí, vysvlékl se ze Saulovi zbroje a šel proti obrovi pouze s prakem.

Soupeření solárních héroiů s lunárními je v mýtech časté a v případě pernštejnského zubra se nejedná o obdobu býka. Jedná se o zoomorfikaci lunárního času a zubr byl zřejmě pouze zkrocen proto, že byl ctěn princip lunárněsolárního 19letého cyklu. V něm se solární čas setkává s lunárním po 19 letech.

Porovnání mýtů s vyobrazeními bylo provedeno velmi jednoduchým výběrem. Přesto souhrn dává určitý výsledek. Ukázalo se, základními principy uplatněnými při zobrazení obětovaného býka je zabití zomorfikace podzimní rovnodennosti jejím jarním protikladem a nebo jejím vlastním mýtickým potomkem. Podzimní úmrtí vegetačního období, čili zabití potomka svým otcem se zjevně ve výtvarné podobě příliš neprojevovalo. Je to jednoduše vysvětlitelné, tradičně byl hlavním svátkem příchod letního období na jaře. Částečně je patrný rozdíl podle způsobu závlah polí a klimatických podmínek. V Egyptě příchod jarního héroia Setha (Sutecha) znamenal příchod sucha a veder, kdežto jeho slábnutí po letním slunovratu přinášelo nilské záplavy. Proto Seth vystupuje v mýtech především záporně a hlavně je oplakáván jeho podzimní protiklad Usír (Osíris), kterého Seth na jaře zabil a rozsekal.

 

 

 

Jan Cinert

8. 2. 2014

(poslední úprava 9. 5. 2014)