Údajné výročí 1100 let v roce 2025 od počátku vlády knížete svatého Václava
V roce 2025 se objevují snaživci uvádějící nepřijatelné tvrzení, že počátek vlády knížete Václava spadá do roku 925, nebo že pro tento rok je jeho vláda alespoň už doložena. Kníže Václav prý tehdy nechal přenést ostatky kněžny Ludmily z Tetína do Prahy. Pak tedy od jeho nástupu k vládě, nebo doložené vládě, letos uplývá 1100 let. Už se slavilo údajných 1000 let od založení kláštera v Břevnově v roce 1993, pak 1100 let od vymyšleného narození knížete Václava v roce 2008 a 1100 let od údajného zavraždění kněžny Ludmily v roce 2021. Je to nekončící řada nepravdivých výročí, jež jsou většinou vyloučena obecně známými údaji. To však nikomu nevadí, hlavně když se může slavit, zviditelňovat se publikacemi s překonanými představami, pořádat konference …, vše samozřejmě s finančními podporami.
Česká národní banka vydává k letošnímu údajnému výročí zlaté pamětní mince v nominální hodnotě 10 000 Kč. Výročí je podnětem zářijových oslav pořádaných spolkem Svatá Ludmila. Na podzim je připravována odborná publikace věnovaná „mezinárodnímu kontextu postavy kněžny Ludmily“. O skutečném životě kněžny Ludmily se skoro nic neví, nelegendární pramen spis Diffundente sole oznamuje Ludmilin původ z krajiny Mělnické, že jejím otcem byl tamnější kníže Slavibor a s manželem Bořivojem měla snad šest dětí. Ovšem „mezinárodní kontext“ se jistě najde. Už podstatou věci je jasné, jak moc bude zmíněná kniha obsahovat novodobě vytvořené představy o kněžně a jejich namíchání se vzýváním křesťanské mučednice podle legend.
Jak se to má s falešností výročí tentokrát? Jako obvykle je vše založeno na nadšenecké víře v pravost podvrhu zvaném Kristiánova legenda. Ta má ohledně přenesení ostatků kněžny tyto údaje: Repertum est autem corpus felicist et deo devote famule Liutmile XIIII. kalendas novembris, hora XII., feria IIII. Intulerut autem eam in Pragam die tercio, feria VI., XII. kalendas eiusdem mensis ... ,Nalezeno bylo pak tělo blažené a bohu oddané služebnice Ludmily 14. kalendy listopadu, hodině 12. (19. října v 18. hodině). Přenesli pak ji do Prahy třetí [den], dne šestého, 12. kalendy téhož měsíce ... (v pátek 21. října).‘ Denní data skutečně odpovídají roku 925.
Jenže, rozrod legend jasně říká, že tyto údaje jsou až závěrečným vylepšením tak, aby translace světice byla provedena podle všech požadovaných náležitostí. Zde jsou tedy dokonale popsána oddělená vyzdvižení ,elevatio, ve středu 19. října, přenesení ,translatio' 21. října a nové uložení ,depositio' šest dnů po vysvěcení baziliky sv. Jiří. To vše z vůle vladaře a za přítomnosti biskupa podle závěrů mohučské synody v roce 813. Prvotní staroslověnská ludmilská legenda, dle podle ní stručněji zapsaného dochovaného prologu, měla pouze přenesení ostatků vnukem Václavem a jím i uložení v kostele sv. Jiří bez denních dat. Takovou nedostatečnost si uvědomil v 1. polovině 12. století autor Bödecké legendy, již opsal tzv. Kristián ve své první části. Vedle projevu vůle vladaře chtěl mít u události ještě biskupa, jehož přítomnost v Praze nalezl v nedochovaném zápisu o vysvěcení baziliky sv. Jiří, a zapsal: Řezenský biskup Tuto se omluvil pro své stáří a poslal do Prahy vysvětit baziliku sv. Jiří svého spolubiskupa. Ten posvětil baziliku s několika pomocnými kněžími. Právě k této zásadní události přidal údajné přenesení ostatků Ludmily a doplnil denní data: Repertum est autem corpus felicist et deo devote famule Liutmile quarto decimo Kalendas Novembris sexta feria. ,Nalezeno bylo pak blažené a bohu oddané služebnice Ludmily čtrnácté kalendy listopadu šestý den (19. října v pátek).‘ Toto denní datum odpovídá roku 927. Takže ve výsledném znění spolubiskup vysvětil baziliku sv. Jiří a zároveň do ní provedl nové uložení (depositio) ostatků: ... coepicopum suum cum aliquantis clericorum choris allegavit, quo ecclesiam illam dedicaret et postea corpus beate martiris in loco ipso, quo aqua innundare ceperat, tumularet. Quod ubi completum est eo ordine, quo dixerat episcopus, nullum prorsus aque vestigium apparuit in loco, quo tumulande erant sacratissime martiris ossa. ,... spolubiskupa svého s nějakými kněžími přisluhujícími vyslal, aby kostel onen vysvětil a potom tělo blažené mučednice v místo stejné, jež voda zaplavením brala, pohřbil. Protože když vše bylo uspořádáno, jak řekl biskup, žádná zcela voda okamžitě se [ne]ukázala v místě, čímž pohřbení bylo svaté mučednice kostí.‘ (údajný zázrak se zaplavováním místa pro hrob zde neřešme). Tímto se dozvídáme rok 927 vysvěcení baziliky sv. Jiří Tutovým spolubiskupem. Odpovídá zjištěnému archeoastronomickému datu založení baziliky 17. 8. 924 a úmrtí zakladatele knížete Vratislava v roce 928, jenž byl do dostavěné baziliky pohřben. Jak bylo vysvětleno, vymyšlené přenesení z Tetína z přikazu Václava je jen přídavkem k tomuto datu.
Následně v 2. polovině 12. století nějaký vzdělaný klerik při klášteře sv. Jiří ve svatojiřském breviáři z původního údaje v Bödecké legendě o nalezení těla v pátek 19. října učinil nalezení 19. října ve středu a přenesení ale ponechal v pátek, takže to už vyšlo 21. října. Tím oddělil nalezení těla od následného přenesení. Tzv. Kristián, nejlépe vychází biskup Jan IV. z Dražic, před rokem 1343 údaje ještě vylepšil, jak je uvedeno výše. Na základě toho se letos slaví.
Je velmi dobře známo, že první zmínka o vládnoucím knížeti Václavovi je ve Widukindově kronice k roku 929, kdy jej saský král Jindřich I. Ptáčník učinil poplatným. Předtím Václava zmínil ojediněle al-Masúdí, podle cestopisné zprávy z 20. let 10. století, jako údělníka v Doudlebech (nad Malší). Je na uvážení každého jednotlivce, zda bude na základě líbivé víry v pravost tzv. Kristiánovy legendy šířit nemožnou představu o počátku Václavovy vlády s přenesením ostatků Ludmily v roce 925, a tím „tvořit dějiny“, zároveň si ale dělat ostudu, nebo bude vycházet ze znění prvotních písemných pramenů a výsledků vědeckých výzkumů.
Jan Cinert
20. září 2025
