Bylo to jinak - Jan Cinert

Hlavním záměrem této stránky je seznámit veřejnost s rodokmenem nejstarších Přemyslovců vytvořeným na základě všech dnes dostupných informací a s dalšími poznatky odporujícími tzv. oficiálního výkladu nejstarší české historie. O tom je zde také možno diskutovat a klást doplňující otázky.

Základními poznatky, které mění stávající výklad a byly uvedené již v knize Bylo to jinak (2008) jsou:

Přemysl, Libuše, Teta a Kazi v tzv. Starých pověstech českých jsou astrální prvky

Porovnání mýtů z různých částí světa jasně ukazuje, že mýty pochází z časových pouček na astrálních principech. Stejný byl i původní smysl mýtů, které zaznamenal Kosmas. Dokonce zachoval správné pořadí vrcholící apokalyptickým bojem mezi časovými héroi za nějž byla dosazena skutečná Lučanská válka. Tou bylo poražení „sousedního podkrále“ Boleslavem I. v roce 936.

Al-Masúdího Zmínka o Slovanech

Po sto letech se podařilo dovyřešit názvy slovanských lidů zaznamenaných ve zkomoleném arabském podání. Až na dvě výjimky jsou názvy lokalizovány. I tak je zřejmé, že je to původně záznam arabského obchodníka, který prozkoumával východozápadní spoje severně od zaniklé Velkomoravské říše. Podařilo se i toto cestování datovat díky údaji, že na Doudlebech vládl kníže Václav. Ten zde podle nově sestavené chronologie mohl vládnout jako údělný kníže pouze mezi roky 922 a 929.

Kněžna Drahomíra pocházela z hradiště u Litoradlic

Zmínka o Slovanech zároveň určuje původ Drahomíry, manželky Vratislava I. Stávající výklad stanovil její rodiště u dnešního Berlína. To je holý nesmysl, mohla pocházet jedině ze sousedství nově získaného přemyslovského území v jižních Čechách a zároveň mezi Volyňskem a Doudleby.

Hradiště Doudleby na Malši má významnou minulost

Bylo to první přemyslovské hradiště mimo vlastní rodovou doménu. Nejprve zde sídlil jako údělný kníže Vratislav s Drahomírou a zde se zřejmě narodil i jejich syn Boleslav I. Později tady měl svůj úděl také kníže Václav.

Kníže sv. Václav a Boleslav I. nebyli bratři

Nově sestavená chronologie zohledňující všechny údaje z legend a výsledků antropologického výzkumu E. Vlčka vylučuje, aby Václav a Boleslav byli bratři. Václavovým otcem mohl být pouze kníže Spytihněv, který měl údajně zemřít bez mužských potomků.

Původ knížete Slavníka a jeho syna sv. Vojtěcha

Slavník byl velmi pravděpodobně synem sv. Václava a tím byl příslušníkem hlavní větve Přemyslovců. To ovšem zcela mění základní smysl dějů 10. století. Bylo jím soupeření mezi dvěma rodovými větvemi, z nichž ta vedlejší nakonec zvítězila.

Rotundu sv. Petra na hradišti Budeč nepostavil kníže Spytihněv, ale jeho matka sv. Ludmila

Hradiště Budeč patřilo do územní oblasti zvané Čáša, ze které pocházela kněžna Ludmila. K připojení Čáši ku Praze došlo až roku 928, když Drahomíra porazila Ludmilu sídlící na Budči. Rotunda byla pouze postavena v době vlády pražského knížete Spytihněva před rokem 915, nikoliv jeho přičiněním. Nemohl postavit kostel na cizím území.

Rotunda sv. Víta a kostel Panny Marie na Pražském hradě

První čtyřapsidovou rotundu postavil kníže Bořivoj, byla zasvěcena Panně Marii a byl do ní také pohřben. Na stejném místě postavil Boleslav I. větší, rovněž čtyřapsidovou, známou jako sv. Víta. Tvrzení, že tuto rotundu postavil sv. Václav je omylem, je to pouze pověst, která byla přidána k archetypu údajné nejstarší legendy o sv. Václavovi zvané Crescente fide.

Kristiánova legenda je podvrh a Wolfenbütellské ilustrace jsou přemalovány

Podle nového porovnání věcných údajů z legend je Kristiánova legenda závislá na legendách 13. století, nemohla tedy vzniknout koncem 10. století. Za jeden z důkazů pravosti této legendy byly považovány ilustrace Wolfenbütellského rukopisu Gumpoldovy legendy. Jenže dveře na ilustraci, které mají pravost dokazovat, byly domalovány dodatečně, a mohl je domalovat jedině tvůrce podvrhu tzv. Kristián!

 

Obálka knihy Bylo to Jinak od Jan Cinerta Autor předkládá nový výklad původu mytologie z pradávných časových pouček a na stejném principu i nové vysvětlení původu Starých pověstí českých. V části věnované 1. polovině 10. století přináší nová zjištění o skutečném životě knížete sv. Václava. Stávající výklady o jeho životě významně mění překvapivé objevy dané zejména vyřešením sporu E. Vlčka a D. Třeštíka o dožitý věk prvních Přemyslovců a nejasností v Al-Masúdího Zmínce o Slovanech.

Vydal: Ing.arch. Jan Cinert ISBN 978-80-254-3420-8320 stran1. vydáníKnihu je možno zakoupit v Levné knihkupectví za 59,- Kč namísto původních 290,- Kč.