Kniha Bylo to jinak | Jan Cinert

Nový rodokmen nejstarších Přemyslovců

Nový rodokmen řeší stávající rozpory mezi současným tzv. oficiálním výkladem, výsledky antropologického výzkumu, Kosmovy kroniky a Dětmarovy kroniky. Základem jeho sestavení je nutnost dosáhnout plnoletosti v devatenácti letech u knížete na počátku vlády a v době sňatku. U žen při sňatku je to podmínka dosažení biologické zralosti alespoň asi ve čtrnácti letech. Počínaje potomky Boleslava I. je zde zvolena nejpravděpodobnější varianta. Na celkové objasnění je třeba počkat na výsledky genetického výzkumu prvních Přemyslovců, včetně pravděpodobných ostatků Boleslava I. a snad i jeho rodiny, tzv. Hraničky kostí K3. V novém rodokmenu se například počítá s posloupností: devatenáctiletý usedl na stolec, nebo dostal úděl a v následujícím roce se mu mohl nejdříve narodit prvorozený syn. V některých případech to však mohlo být během jednoho roku, nebo v průběhu tří let, což by mohlo někdy pozměnit dataci.

 

Pro lepší orientaci jsou vypočtená data vyznačená modře, ostatní jsou převzata z písemných pramenů a antropologického výzkumu.

 

Jan Cinert

2. 10. 2009

Poslední úprava 13. 9. 2015

Rodokmen Přemyslovců

Rodokmen_nejstarsch_Premyslovcu

Poznámky k novému rodokmenu

  1. Životní data knížete Bořivoje určují následující skutečnosti. Měl by zemřít před rokem 890, kdy se moravský král Svatopluk ujal přímé vlády (Třeštík) nad přemyslovským územím – Pražskem (Cinert) jakožto Bořivovůj kmotr (Cinert). Dožil se údajně třiceti šesti let (legenda Fuid, Třeštík). Roku 872 se účastnil bitvy proti Frankům (Fuldské anály) a muselo mu v tomto roce být nejméně devatenáct let (Cinert). Ovšem podle E. Vlčka (upravená Gustafsonova metoda) se Bořivoj dožil 40,8 ± 4,3 roku. Podle kronikáře Kosmy byl Bořivoj pokřtěn v roce 894. Druhou možností pak je, že zemřel až roku 894 ve věku 43 roků, narodil se roku 851 a jeho dožitý věk v legendě Fuid je o sedm roků zkrácený.

  2. Ludmila zemřela v šedesáti osmi letech (Vlček). Dožitý věk šedesát jedna let (Prolog o sv. Ludmile) je o sedm let zkrácený (Cinert), stejně jako datum úmrtí roku 921 921 + 7 = 928 (Cinert). Pro sňatek v roce 874 musela být biologicky zralá, tedy čtrnáctiletá.

  3. Sňatek se mohl uskutečnit až po pokřtění Bořivoje na jaře 874 a jeho návratu z Moravy (Cinert), avšak před narozením nejstaršího syna Spytihněva roku 875 (Třeštík, Vlček).

  4. Spytihněv se dožil čtyřiceti let (Fuid, Třeštík, Vlček) a zemřel roku 915 (nedochované Pražské anály, rok zaznamenán v následných analystických kompilacích).

  5. Neznámá Spytihněnova manželka, možná příbuzná východofranckého krále Arnulfa (Cinert), byla pohřbena několik let po Spytihněvově smrti do jeho hrobky (Vlček). Dožila se asi čtyřiceti šesti let (Vlček).

  6. Vratislav se dožil čtyřiceti šesti let (Vlček). Zemřel roku 921 + 7 = 928 (Cinert), což je stejné zkrácení o sedm let jako u Ludmily. Zároveň roku 915 převzal vládu jako třicetitříletý, „vladěv lět 33“ (Prolog o sv. Ludmile), což je pokažené „vládnuv ve 33 letech“, čili původně „vladě v lět 33" (Cinert).

  7. Boleslavič byl vládce na Stodoranech ležících mezi Volyňskem a Doudleby (al-Masúdí) v jižních Čechách (Cinert).

  8. Životní data Drahomíry je možno stanovit pouze podle nutnosti dosáhnout biologického věku pro sňatek, asi čtrnácti let, a to nejpozději roku 910. Podle I. staroslověnské legendy byla na živu v době Václavovy legendární smrti, takže zemřela někdy po roce 936.

  9. Přemyslovské ovládnutí jižních Čech se mohlo uskutečnit pouze po předpokládané devastaci tohoto území Maďary nejspíše v roce 908 (Cinert) a novém uspořádání poměrů stanovením hranice mezi Bavorskem a Maďary v témž roce. Hradiště Doudleby jako Vratislavův úděl mohlo být vybudováno v roce 909 (910?) a zároveň v tomto roce dohodnut jeho sňatek s Drahomírou ze sousedních Stodoran (Cinert). Sňatek se musel uskutečnit v roce 910 aby se následujícího roku mohl narodit Boleslav I. (Cinert).

  10. Václavovi bylo osmnáct let když zemřel jeho otec (I. staroslověnská legenda Minejní a Vostokovská redakce). Údělníkem na Doudlebech (al-Masúdí) mohl být po dosažení plnoletosti v devatenácti letech a zároveň před stanovením poplatnosti roku 929 Jindřichovi I. (Widukind). Nemohlo mu tedy být devatenáct let rok po Vratislavově smrti roku 928 a Vratislav nemohl být jeho otcem. Václavovi bylo osmnáct let roku 915, když zemřel jeho otec Spytihněv a tím se narodil roku 897, to znamená jeden až dva roky po svatbě jeho otce s neznámou šlechtičnou. Dožil se věku 42 roků (Vlček) a zemřel tak asi tři roky po tom, co byl roku 936 sesazen Boleslavem I., v ústraní na Boleslavi (Cinert).

  11. Ostatky Boleslava I. nebyly dosud identifikovány a prozkoumány. Zemřel roku 972. Jestliže se Drahomíra v období od Vratislavovy smrti na jaře 928 do přelomu let 928/929 (Cinert) pokusila stát regentkou a udržet knížecí stolec pro Boleslava I. (I. staroslovanská legenda, Fuid) muselo být Boleslavovi zanedlouho devatenáct let. Roku 950 přitáhl Boleslav na pomoc svému synovi obleženému v hradišti zvaném "Nova" (Widukind), velmi pravděpodobně Žatci (více historiků). Tomuto nejmenovanému synovi muselo být jako údělníkovi nejméně devatenáct let. Musel se tedy narodit nejpozději roku 931 a jeho otci Boleslavovi muselo být devatenáct let nejpozději v roce 930, aby se v něm mohl oženit (Cinert). Zároveň Boleslavovi muselo být devatenáct let po roce 929, jestliže mu Václav přidělil úděl na Boleslavi (Vavřincova legenda). Boleslav se tedy narodil roku 911, rok pro sňatku svých rodičů.

    Doplněk: K Žatci a roku 950 je vysvětlení v kapitole Hrad nova z roku 950 byl opravdu Žatec.

  12. Otec sv. Vojtěcha, údělný kníže (Sláma, Třeštík, Cinert) na Libici Slavník, byl příbuzný císaře Jindřicha II., nebo vnuk krále Jindřicha I. (Brunonova legenda). To vše je možné pouze tehdy, jestliže byl Slavník Václavovým synem (Cinert) narozeným potom, co se Václav stal poplatným Jindřichovi I. v roce 929 (Widukind) a Václavovou manželkou byla blízká příbuzná - neznámá dcera (?) Jindřicha I. (Cinert). Variantně by mohla pocházet i z rodu bavorského vévody Arnulfa (Losert). Tato žena byla velmi pravděpodobně pohřbena pod první klášterní kaplí u sv. Jiří na Pražském hradě (Cinert). Podle antropologického výzkumu nebyla Přemyslovnou a zemřela ve věku 20,4 ± 1,84 roku (Vlček).

  13. Slavníkovy ostatky nejsou známy. Zemřel roku 981 (Kosmas) a jestliže byl od roku 950 novým údělníkem, bylo mu tehdy devatenáct let. Narodil se tedy roku 931, rok po sňatku svých rodičů.

  14. Slavníkova manželka Střezislava, zemřelá roku 987 (Kosmas), musela být dcerou/sestrou knížete vládnoucího roku 950 v sousedství libického údělu, aby byl naplněn politický smysl tohoto sňatku.

  15. Ostatky Boleslava II. zřejmě nejsou známy. Jeho hrob č. 93 (Cinert) ve svatojiřské bazilice byl nalezen prázdný (Borkovský). Zemřel roku 999 (Kosmas) a byl-li by synem Boleslava I. narozeným roku 931, dožil by se tehdy extrémního věku šedesáti osmi let. Pokud by ostatky z hrobu č. 92 původně pocházely z hrobu č. 93 (Vlček), byly by to ostatky Boleslava II. (Cinert) a nikoliv Jaromíra (Vlček). Ten by se tím však dožil čtyřiceti dvou let (Vlček) a nemohl by se roku 972 stát vládnoucím knížetem, neboť by mu tehdy bylo patnáct let. Problém není proto v současné době možné uspokojivě vyřešit. Zdá se ovšem pravděpodobnou možností, že Boleslav II. byl až vnukem Boleslava I. a jeho otcem by mohl být neznámý syn Boleslava I., narozený roku 931 a zároveň údělný kníže v Žatci, třeba i comes Vok (Cinert) zemřelý roku 968 (Kosmas). Tím by věk Boleslava II. v roce 972 mohl být devatenáct až dvacet jedna let a dožitý věk čtyřicet šest až čtyřicet osm let (Cinert).

  16. Následující část nového rodokmenu je v současné době pouze hypotetická. Je založena na známých informacích a logicky možných vzájemných vazbách. Není přitom jisté, jestli byl v průběhu 11. století ještě dodržován princip nastoupení vlády nejdříve v devatenácti letech. Kosmas se o tom již nijak nezmiňuje. Větší jistotu může přinést jedině genetický výzkum.

    Boleslav III., Jaromír a Oldřich měli být bratři, syny Boleslava II. (Dětmar), nebo Jaromír a Oldřich syny Boleslava III. (Kosmas). Břetislav by zároveň měl být synem Oldřicha (Kosmas). To vše je nemožné. Boleslav III. nemohl dát Jaromíra vykastrovat a pokusit se zabít Oldřicha (Dětmar), byli-li by jeho syny nebo mladšími bratry. Jaromír a Oldřich museli patřit do jiné, konkurenční rodové větve, nežli Boleslav III. Hrob č. 98 ve svatojiřské bazilice na Pražském hradě může být pouze Oldřichův (Vlček, Cinert), nikoliv Boleslava II. (Borkovský) a ten se dožil 42 let (Vlček). Zemřel roku 1034 a v roce 1012, kdy nastoupil vládu mu bylo dvacet let. Narodil se tedy roku 992. Je potom nemožné, aby Břetislav byl synem Oldřicha. Břetislav zemřel roku 1055 (Kosmas) a ve věku více než padesát let (Vlček). V roce 1021 se oženil s Jitkou a dostal úděl na Moravě. Muselo mu v tomto roce být devatenáct let a narodil se roku 1002. To bylo jeho údajnému otci Oldřichovi deset let, zatímco Boleslav III. nastoupil vládu roku 999, velmi pravděpodobně následujícího roku jako vládnoucí kníže uzavřel politický sňatek (Cinert) a roku 1002 se narodil jeho syn Břetislav (Cinert).
    Z Oldřichova následníka Břetislava byl v Kosmově kronice učiněn jeho syn, a nedostatek informací o Břetislavově původu byl nahrazen prastarým mýtem O ženě u vody, např. Ifimédea, David a Betsabé atd., zde setkání s Boženou peroucí prádlo (Cinert). Rovněž Břetislavův únos Jitky ze Svinibrodu (Kosmas) je pouze héroiským mýtem (Cinert). Břetislavův sňatek zřejmě navazoval na dřívější vztahy jeho pravděpodobného otce Boleslava III. s nordgavským vévodou Jindřichem, jehož dcerou Jitka byla (Cinert).

  17. „Záhadný“ Vladivoj dosazený v roce 1002 polským Boleslavem I. musel mít v této době oprávněný nárok na pražský stolec. Nejstarším Slavníkovcem nebyl, jím musel být Soběslav, podle slavníkovských mincí údělný kníže po smrti Slavníka. Musel pocházet z jiné rodové větve nežli Boleslav III., kterého v roce 1002 nahradil na knížecím stolci. Vladivoj zemřel jako vládnoucí kníže a tak by měl být pohřben na Pražském hradě. Ostatky v hrobě č. 92 označil E. Vlček jako Jaromírovy kvůli shodě morfologických znaků s Oldřichovými ostatky v hrobě č. 98. Jenže Jaromír zemřel v Lysé nad Labem a měl by být pohřben na tomto svém údělu, navíc se nemohl dožít zjištěných 41,9 ± 3,8 roku. „Bratrská“ shoda znaků podle Vlčka, by tak měla být shodou otce a syna. Na ostatcích z hrobu č. 92 byly nalezeny stopy po posmrtném rozčtvrcení těla. Vlček to zdůvodnil snadnějším převozem těla zemřelého z Lysé do Prahy. To však v této době nemá v Čechách obdobu, a spíše se bude jednat o pozůstatek devastace Vladivojova hrobu v letech 1003-04 ze msty za vyvraždění Slavníkovců. V krajním případě by se mohlo jednat o Boleslava II., pokud ale byl až vnukem Boleslava I. a dožil by se nejvýše 46 let a jeho ostatky by byly devastovány ze stejného důvodu. V této době byl Pražský hrad v držení Poláků a byl zde přítomen i slavníkovský dědic Soběslav. Další krajní možností je, že se jedná o ostatky Boleslava III., nedoloženě přivezené roku 1039 z Polska jeho předpokládaným synem Břetislavem. Pak by bylo ještě soudržné tělo zemřelého roku 1037 skutečně nedlouho po smrti rozčvrceno pro snadnější převoz do Prahy podle předpokladu E. Vlčka. Jenže Boleslav III. by se jako vládnoucí kníže od roku 999 měl dožít nejméně 57 let, a to je příliš vzdálené střední hodnotě dožitého věku 41,9 roku. Museli bychom předpokládat chybu v kronikářské dataci úmrtí Boleslava III. Vzhledem k přetahování se o vládu Jaromírem a Oldřichem, by bylo také možné, že nebyli rodnými bratry, ale pouze adoptivními. Na to je však teoretický výzkum již krátký a nezbývá, nežli počkat na výsledky případného genetického výzkumu. Nelze jinak, nežli pro toto období zatím vytvářet pouze pracovní hypotézy.

  18. Otázkou zůstává údaj, že Boleslav III. rozsekl hlavu svému zeti, možná z rodu Vršovců, v roce 1003 (Dětmar). Dcera Boleslava III. by v tomto roce musela mít nejméně čtrnáct let a tím by tehdy Boleslavovi III. muselo být nejméně třicet čtyři roků, narodil by se nejpozději v roce 969 a zemřel by v šedesáti osmi letech. Tím by nemohl být Boleslav II. synem NM-Voka(?), ale synem Boleslava I., kterému by se narodil v padesáti osmi letech. To by sice bylo možné, ale pak by nemohl být jeho prvorozeným synem a narodil by se nyní nutně předpokládané druhé manželce v jejích nejméně třiceti třech letech, při předpokládaném politickém sňatku po roce 950. To je celé příliš krkolomné, aby to mohla být pravda. Navíc je velmi podivné, proč by se Boleslav III. brutálně zbavil sňatkem spřízněného velmože. Pravděpodobně se zde jedná o záměnu Boleslavů a zabitý byl zetěm Boleslava II.

  19. Další nejasností zůstává sňatek Břetislava a Jitky v roce 1021. Ten odpovídá úmrtí Břetislava v roce 1055 a Jitky v roce 1058 (Kosmas) a antropologicky zjištěným dožitým věkům (Vlček), neboť Jitka by v době sňatku byla 13letá a Břetislav 19letý. Avšak jako první syn se jim prý narodil až roku 1031 Spytihněv II., tedy deset let po svatbě (Kosmas). Spytihněv, zemřelý roku 1061 (Kosmas), by se tak dožil pouze třiceti let. V roce 1039 by se stal rukojmím Jindřicha III. jako osmileté dítě, což už můžeme zcela vyloučit. Spytihněv v té době musel být už politickou figurou, tedy kněžicem majícím v brzké době nárok na vládu, pravděpodobně dosáhl věku nejméně 15 roků (k 15leté zletilosti viz - Mají malby něco společného s Přemyslovci a Kosmovou kronikou?). Spytihněv by se tedy měl narodit před rokem 1024. Podle současné historiografie je Břetislavův sňatek v roce 1021 omylem a měl se uskutečnit až v roce 1030 právě kvůli pozdnímu narození Spytihněva v roce 1031. Opak je spíše pravdou, Jitka by se vdávala v tehdy dost pozdním věku 22 roků. Avšak i tak je možná jiná varianta. Tu určuje vyhnání Jitky Spytihněvem hned po nastolení, čili vyhnání matky synem, stejně jako u vyhnání adoptivní Václavovy matky kněžny Drahomíry potom, co se Václav chopil moci. Pak by z následníka byl opět učiněn syn, což je pro Kosmovu kroniku příznačné. Spytihněv by tím nebyl synem Břetislava, ale Oldřicha, a vyhnání údajné vlastní matky a bratra Vratislava by bylo zbavením se konkurenční rodové větve, což se jeví pravděpodobnějším. Opět pouze genetický výzkum může celou záležitost posunout dále, bohužel ale u Břetislava I. a Spytihněva II. se ostatky dochovaly ve velmi špatném stavu.

     

Hroby přemyslovských knížat v bazilice sv. Jiří (I. Borkovský 1975 - upraveno)

Hroby přemyslovských knížat v bazilice sv. Jiří