Kniha Vznik přemyslovské državy a Bylo to jinak | Jan Cinert

Errata ke knize Vznik přemyslovské državy

 

Omlouvám se čtenářům za větší množství neopravených překlepů a chyb v knize, nežli je obvyklé. Níže je výběr těch, jež by mohly svádět k zavádějícímu výkladu textu.

 

str. 14: ... to je ve skutečnosti původně do božské podsvětí, správně ... do božského podsvětí

– str. 28: V popisku obr. 55 ... na obr. 55 a 56, správně ... na obr. 49 a 50.

– str. 30: V pozn. 45 ... souhláskovým klínovým písmem, správně ... slabikovým klínovým písmem.

– str. 50: ... a přikázal volům, aby zmizeli ve skále., správně ... aby zmizeli odkud přišli.

(Viz str. 5 – zmizení ve skále je až dle kronikáře Hájka.)

– str. 51: V pozn. 132 ... I Luňák Achilleus, jenž měl též Pěsťákovské zranitelné místo.,

správně ... I Pěsťák Achilleus...

– str. 61: ... Achilleus ... do války už v 16 letech, správně ... v 15 letech.

– str. 63: V pozn. 168 ... za syna Spytihněva I., správně Vratislava I.

– str. 97: V pozn. 46 Opět je vývoj názvu opačný, nežli by si přáli jazykovědci, stejně jako u výše probíraných Dulěbů., správně Takže původní je název hradiska a po přidání přípony -ané vznikl název pro lid k němu náležící.

– str. 84: ... stranění mojmírovské rodové větvi, správně ... Mojmírově rodové větvi.

– str. 85: V popisku obr. 112 ... koncem roku 805, správně 806.

– str. 88: Vedl ji vévoda oněch krajin Ernustus ..., správně ... Ernestus.

– str. 102: Ještě v průběhu 1. poloviny století, správně 2. poloviny ...

– str. 143: ... od nejtvrdšího lidu utického, správně ... lutického

– str. 159: Nežli překlad latinského vero ,věru‘, je zde vhodnější ,ovšem‘ a ,pak‘, čili Hned ovšem znajíc Kristova služebnice ..., ... sami pak krutí vrahové..., Krutí pak katani ...

– str. 178: ... v legendách předcházející údajné Václavovo zabití., správně ... následující po Václavově zabití.

– str. 163: ... Jan VI. z Dražic, správně ... Jan IV. z Dražic (též v pozn. 46)

– str. 180: V pozn. 3 ... v roce 845, správně 805.

– str. 181: V obr. 201 není červeně označeno území Psovanů.

– str. 188: Boleslav začal v Praze asi nedlouho před rokem 960 razit stříbrné denáry., správně ... asi kolem roku 970 razit stříbrné denáry. (Dřívější datace počátků českého mincování už neplatí podle Jiří Lukas – Jan Videman: Počátky českého mincovnictví, 2021. V době návštěvy Ibrahima ibn Jakúba se na zdejších tržištích používaly převážně bavorské a švábské denáry, méně saské, jež byly ibn Jakúbem nazvány kinšáry. Dále též méně islámské a byzantské.)

– str. 188 (dole): ... a pokračoval východně kolem vrchu s hradiskem Hněvín prostorem pozdějšího města Mostu., správně ... a pokračoval kolem vrchu s hradiskem Hněvín na západě prostorem pozdějšího města Mostu.

– str. 189: V obr. 206 Denár Boleslava I. ..., správně Denár Boleslava II. Čtyřbodový typ následující po devítibodovém Boleslava I.

– str. 195: V pozn. 6 ... „Vyšehradská“ (11), správně ...„Vyšehradská“ (10).

– str. 234 a násl.: V obr. 259 zůstala předchozí úvaha o „Strachkvasovi“ jako vnuku Boleslava I. Pravděpodobněji byl jeho synem. Takže v rodokmenu mu náleží pozn. 15, Vokovi 16, Vojtěchovi 17, Dobravě 18, Boleslavovi II. 19 a Mladě 20. Správné provedení je v http://www.bylotojinak.cz/rodokmen-nejstarsich-premyslovcu.

– str. 241 (26): Podle prvotní prokopské legendy Život menší, založil sázavský klášter pro staroslověnské duchovní vypočteně v roce 1047., správně Podle prvotní prokopské legendy Život menší, založil sázavský klášter pro staroslověnské duchovní podle archeoastronomického posouzení azimutu klášterního kostela v roce 1051.


Z méně pochopitelných důvodů také došlo v obr. 180 na str. 151 k posunu a otočení dvou objektů. Správné provedení je níže.

 

Jan Cinert

 

sv._Jiri_kostel_opr