Jak hodně špatně jsou česká letopisná data 10. století?
Historici dlouhodobě považují některá letopisná data českého původu za zcela špatná a naopak některá za zcela jistá. Takovýn pohyb „ode zdi ke zdi“ není příliš správný, jak si ukážeme v následujících řádcích.
Nejprve si objasněme, v čem jedině mohou mít domácí údaje původ. Jestliže legendisté věděli o knížeti Bořivojovi, jeho manželce Ludmile a synech Spytihněvovi a Vratislavovi, musely být v Praze psány staroslověnsky první letopisy pokrývající období od konce 9. století, přes 1. polovinu 10. století a předpokládaně končící až se vznikem pražského latinského biskupství koncem roku 975. Tyto letopisy navazující na velkomoravskou tradici musely být nutně psány hlaholicí s jednotným použitím antiochejského kalendáře, jenž měl počátek v roce domnělého stvoření světa v latinském roce 5501 př. n. l. Jistota o použití tohoto kalendáře dále vyplyne.
A. D. 890 – V análech Českých a Hradištsko-opatovických je úplně prvním datem českých letopisů, ovšem převzatým z Reginonovy Kroniky. Znění Českých análů: DCCCLXXXVII Arnolfus, filius Karolomanni, rex Romanorum, concessit Zvatopluc, regi Morauie, conpatri suo, ducatum Boemie. ,V roce 887 Arnulf, syn Karlomanův, král Římanů, postoupil Svatoplukovi, králi Moravy, vévodství Čechy.‘ V Reginonově kronice k roku 890 je ještě dovětek, že ono udělené knížectví zůstalo bez vlastního knížete. Po spojení se starou hypotézou o kmeni Čechů sídlícím ve středních Čechách jemuž vládli Přemyslovci, se stalo neochvějnou stálicí českého dějepisu tvrzení, že Svatopluk v roce 890 ovládl celé(!) Čechy po úmrtí knížete Bořivoje před tímto rokem, či dokonce, že předtím Svatopluk dobyl pro tohoto svého chráněnce celé Čechy. Takové představě byl přizpůsoben překlad úryvku z Reginona v MMFH I: … ,vévodství Čechů …‘ Jenže původní znění v Reginonově kronice je: Roku 890 od vtělení páně. Arnulf král postoupil Svatoplukovi, moravských Slovanů králi, vévodství Behemských, kteří až dosud knížete své krve a národa nad sebou měli, franským králům věrnost slíbenou bez porušení smlouvy zachovávali, ...‘ Není tam ducatum Boemie ,vévodství Čechy‘ ani ducatum Behemorum ,vévodství Čechů’, ale ducatum Behemensium ,vévodství České’ ve smyslu vévodství v Behemii/Boemii – České kotlině.
Závěr je jednoznačný. V roce 890 uplatnil Svatopluk nárok na nějaké knížectví v České kotlině zůstalé bez oprávněného knížete a Arnulf jeho nárok uznal. Nejspíše šlo o dědictví Svatoplukovy manželky v sousedství Bavorska a pravděpodobně i Moravy, takže v jižních Čechách. Je vyloučeno, aby událost měla nějaké spojení s Prahou a úmrtím zde vládnoucího knížete Bořivoje. Stejně je nemožné, aby Bořivoj do roku 890 franskému králi věrnost slíbenou bez porušení smlouvy zachovával, když zjevně vládl od roku 874 pod záštitou Svatopluka. Letopočet 890 postoupení jednoho z tehdejších českých knížectví s vyloučením pražského je nezpochybnitelný.
A. D. 894 – První letopočet uvedený Kosmou v jeho Kronice Čechů (XIV.): Pokřtěn byl Bořivoj, první křesťanský kníže svaté víry. Téhož roku Svatopluk, král Moravy zmizel, jak se všeobecně vypravuje, uprostřed vojska svých a nikde se již neobjevil. To je nutně špatně i podle samotného Kosmy. Dříve (X.) uvedl: Hostivít zplodil Bořivoje, jenž první z knížat byl pokřtěn od ctihodného Metoděje, biskupa na Moravě, za časů císaře Arnulfa a Svatopluka, krále téže Moravy … Metoděj totiž zemřel už v roce 885 a platí jen Svatoplukovo úmrtí roku 894. Ale musí být letopočet ohledně Bořivoje opravdu špatný? Podle Fuldských análů byl v polovině července 895 poprvé zaznamenán na sněmu v Řezně Bořivojův syn Spytihněv. Potom je letopočet správný, ale jeho smysl je špatně. Letopočet 894 s významem pokřtění Bořivoje mají též Auctuarium Mellicenses a anály Hradišťsko-opatovické, s přídavkem s manželkou Ludmilou též Pražské (834) a České letopisy a Kronika Beneše Minority.
Při jeho převzetí z nedochovaných hlaholských letopisů došlo ke špatnému překladu/výkladu květnatého popisu přibližně – Bořivoj zaměnil dosavadní život za spásu ve jménu Krista, což bylo míněno jako úmrtí, ale bylo pochopeno jako pokřtění. (Potvrzením je totéž u roku 969.) Letopočet je tedy správně, týká se úmrtí Bořivoje a rok podle antiochejského kalendáře 6395 měl už v původním letopisu marginální přípisek A. D. 894. Neobsahuje totiž převod na latinský kalendář se sedmiletou chybou. Případná myšlenka o písařské chybě přidáním XX, čímž by původem byl správný rok 874 předpokládaného pokřtění Bořivoje, nepřichází v úvahu. Písařské chyby vznikaly naopak vynecháním číslovek a ani se takové v Kosmově kronice neobjevují. Jsou vlastní až pozdně dochováným letopisů, jak vyplyne níže.
A. D. 901 – V letopisech Českých a Pražských je rok DCCCI (801) úmrtí Bořivoje a počátku vlády Spytihněva, u něhož je nutná úprava doplněním DCCC[C]I (901) podle Auctuarium Mellicenses a Kroniky Beneše Minority. Tady je tzv. „výjimka potvrzující pravidlo“. Není převodem z antiochejského kalendáře chybně snížen rok o sedm let, ale naopak je sedm let přidáno k roku 894. Přepisovatel se domníval, že marginální přípisek A. D. 894 k roku 6395 je chybně snížen o sedm roků, a tak učinil „opravu“ jejich přidáním. Vznik takto upraveného letopočtu se dá snad datovat do 1. poloviny 12. století, neboť v té době píšící autor Bödecké legendy měl také pochybnosti o správnosti latinských dat převedených z antiochejského kalendáře užitého v hlaholských letopisech.
A. D. 915 – V letopisech Českých je rok DCCCV (805) úmrtí Spytihněva s počátkem vlády Vratislava, u něhož je také nutná úprava doplněním DCCC[CX]V (915). Oprávněnost opravy je dána rokem 915 v Auctuarium Mellicense a kronice Beneše Minority, jež jsou ale až ze 14. století. Dnes i zjištěnými dožitými roky prvních Přemyslovců. Legendární údaj o dožitém věku Spytihněva, potvrzený antropologicky, je 40 roků. Musel se narodit po sňatku rodičů a zejména způsobilosti matky Ludmily pro početí, takže rok narození vychází 875. Rovněž Vratislavovi mohlo být legendárních 33 roků při nastolení jen roku 915. Letopočet je nepochybný a rok 6409 antiochejského kalendáře v hlaholských letopisech také musel obsahovat přípisek A. D. 915.
A. D. 921 – V letopisech Českých je rok DCCCXXI (821) úmrtí Vratislava s počátkem vlády Václava, u něhož je také nutná úprava doplněním DCCC[C]XXI (921). Oprávněnost opravy opět dokládají Auctuarium Mellicense a kronika Beneše Minority s rokem 921. Dalším potvrzením je změna 16. září na 15. září dne „zavraždění“ kněžny Ludmily, provedená během 1. poloviny 12. století doložená v Bödecké legendě a Rajhradském breviáři (úryvek Subtrahente se). Původní mýtický údaj o sedmém dni, kdy byla Ludmila dostižena svými pronásledovateli, byl posléze pochopen jako sedmý den v týdnu – sobota. Protože v roce 921 byla 16. září neděle, došlo k uvedené úpravě na 15. září. To by bez tehdejší znalosti roku 921 jako úmrtí Vratislava a toho roku i Ludmily nebylo možné. Zároveň je tento rok 921 rozporný se zjištěnými dožitými věky Ludmily a Vratislava, čímž rok náleží do skupiny s chybným převodem z antiochejského kalendáře na latinský v domnění, že se převádí z kalendáře byzantské éry s počátkem o sedm let pozdějším, tedy roku 5508 př. n. l. Takže antiochejský rok 6415 (A. D. 928) byl zapsán jako rok 921. Rok 928 přesně odpovídá Vratislavovu zjištěnému dožitému věku 46 let, jestliže mu na počátku vlády v roce 915 bylo 33 roků. Stejně přesný je zjištěný dožitý věk Ludmily 68 roků, neboť legendární údaj o 61 rocích je o uvedených sedm roků také chybně snížený. Potvrzením je stejně snížený Bořivojův legendární dožitý věk 36 roků, zatímco zjištěný je 40,8 ± 4,3 roku → 43 roky. Je tím nepochybné úmrtí Vratislava i Ludmily v roce 928.
A. D. 929 – Tento rok Václavova úmrtí uvádí shodně výše uvedené letopisy a Kosmova kronika. Je také chybně převeden z antiochejského kalendáře, neboť podle Widukindových Dějin Sasů 2, III. Boleslav udeřil svého bratra, dle vložení události do popisovaných dějů, mezi úmrtím Jindřicha I. Ptáčníka 2. července 936 a nastolením jeho syna Oty I. dne 7. srpna 936. Widukind k roku 929 teprve uvádí první zmínku o pražském vladaři, jímž byl bratr Boleslava, tedy Václav. Nepochybným rokem Václavova legendárního zavraždění, čili počátku vlády Boleslava je tedy rok 936.
A. D. 932 – Kosmas jej uvedl jako rok přenesení Václavova těla z hradu Boleslava do Prahy. Například Letopisy České uvádí rok 933. Vymyšlený rok přenesení Václavova těla je podle znění Gumpoldovy legendy, že Václavovo tělo bylo přeneseno tři roky po smrti. Jedná se o prostý výpočet 929 + 3 = 932 vzniklý kolem poloviny 11. století a nemá smysl letopočet dále řešit.
A. D. 950 – Dle Kosmy toho roku: Kníže český Boleslav protivil se králi, jenž proti němu se silnou mocí vytáhl a zcela ho podrobil pod své panství. Podobně anály Hradištsko-opatovické a Auctuarium Mellicense. Nejpodrobnější popis události k témuž roku podává Widukind 3, VIII. Je málo pravděpodobné, že by se letopočet s takovým zněním vytáhl z hlaholských pražských letopisů psaných též Boleslavově době. Letopočet včetně textu byl získán z Pokračování Reginonovy Kroniky. Proto datum není zatíženo chybou a je nezpochybnitelné.
A. D. 967 – Kosmas uvádí: Dne 15. července kníže Boleslav … pozbyl knížectví (zemřel) …
Je známo, že rok je nepřijatelný, neboť ve Widukindově kronice 3, LXIX je zaznamenána v bitvě proti Wolinům 22. září 967 účast dvou oddílů Boleslava, jemuž byl Měšek gener ,zetěm’. V análech Hradišťsko-opatovických je s písařskou chybou rok 957. Rok nemůže být snížen o sedm let chybným převodem, neboť by vyšlo 974 a v roce 973 byl už zaznamenán Boleslav II. o Velikonocích na sněmu v Quedlinburgu. Nejlépe vychází, že datum je správné, ale týká se úmrtí nejmenovaného syna Boleslava I., jenž byl obležen v hradu Nova roku 950. Ten by měl být skutečným otcem Boleslava II., Dobravy a Mlady. Aby Boleslav I. zajistil nástupnictví pro svého vnuka Boleslava II., namísto jeho zemřelého otce, musel jej přijmout adopcí za vlastního syna. Tím vznik uvedený mylný text, že se jedná o úmrtí Boleslava I., jenž byl jen adoptivním otcem Boleslava II. Mohlo by se toto dále ověřit výzkumem tzv. hraničky kostí K3 obsahující ostatky muže ± 65 let, ženy ± 50 let, muže ± 35 let a šesti dětí. Ostatky totiž odpovídají rodině Boleslava I. Rok tedy musel být v letopisech marginálně připsán jako A. D. 967 a není chybný, jen došlo k posunu jeho významu úmrtí otce Boleslava II. → Boleslava I.
A. D. 967 – Do tohoto roku Kosmas volně vložil vyprávění o Boleslavovi II., vyslání sestry Mlady do Říma a příchodu biskupa Dětmara. Letopisy Pražské pak mají s písařskou chybou 966: Toho léta zřízeno jest pražské biskupství. Dětmar první biskup pražský. Rok opět obsahuje už zmíněnou chybu – sedmileté snížení chybným převodem z antiochejského kalendáře. Takže datum je 967 + 7 = 974, kterýžto rok mají Auctuarium Mellicense a letopisy České s: začal mít kostel Pražský biskupa jménem Dětmara. Takže před tím ještě došlo k další chybě, tentokrát při převodu číslic z hlaholice do cyrilice. Hlaholské e bylo zároveň číslovkou 6, ale cyrilské e číslovkou 5. Proto byl hlaholský zápis roku 6476 pochopen jako 6475 a uchován v Auctuarium Mellicense a letopisech Českých jako A. D. 974. Do Kosmovy kroniky se pak navíc převeden se sedmiletou chybou dostal jako latinský 967. Po odstranění chyb je zapsaný rok A. D. 967 ve skutečnosti správným rokem založení pražského biskupství A. D. 975.
A. D. 968 – Pouze v Kosmově kronice je: Zemřel comes ,předák’ Vok ,Vlk’. Zpráva vzbuzuje důvěru, ale není jistota, kam přesně zařadit tohoto předpokládaného Přemyslovce, pro něhož ani nepřebývají nějaké ostatky.
A. D. 969 – Kosmova kronika a anály Hradišťsko-opatovické uvádějí, že 2. ledna zemřel Dětmar, biskup pražský … Je známo, že rok je nemožný, neboť v roce 976 byl Dětmar teprve vysvěcen na biskupa. Kosmas do téhož roku volně vložil vyprávění o Vojtěchovi s tím, že ten byl zvolen biskupem 19. února téhož roku, kdy zemřel biskup Dětmar. Letopisy Pražské pak mají s písařskou chybou 968: Sv. Vojtěch, druhý biskup pražský. Patrně jde původně o poslední zápis v původních hlaholských letopisech, protože rok opět obsahuje chybu – sedmileté snížení chybným převodem. Takže datum je 969 + 7 = 976. Podobně jako u roku 894 byl při překladu ze staroslověnského zápisu v hlaholici špatně pochopen smysl sdělení a vysvěcení biskupem bylo zaměněno za úmrtí biskupa. Po opravě dostáváme datum vysvěcení prvního biskupa Dětmara 2. ledna 976. K jeho skutečnému úmrtí viz A. D. 982. Podle rekonstruovaného itineráře arcibiskupa Willigise mohl být Dětmar v Mohuči vysvěcen mezi 3.–16. lednem 976. Jednodenní rozdíl mohl vzniklou chybným pochopením číselné hodnoty hlaholského v – 3, jako by se jednalo o hodnotu cyrilského v – 2. Na druhou stranu, v roce 976 byla 2. ledna neděle. Konečná oprava Kosmova údaje a rekonstruovaného itineráře arcibiskupa Willigise potom je: Dětmar byl vysvěcen na biskupa spíše v neděli 2. ledna 976, nežli až 3. ledna.
A. D. 972 – Letopisy České a Auctuarium Mellicense uvádějí úmrtí Boleslava I. a nastoupení Boleslava II. Letopočet byl bezchybně převeden a Boleslav I. zemřel toho roku neznámo kdy, patrně spíše ke konci roku. Dalo by se ověřit sezóna úmrtí posouzením posledního přírůstku zubního cementu u ostatků muže ± 65 roků z hraničky kostí K3, předpokládaného Boleslava I.
Některé letopočty z období pražského biskupství, jež byly rovnou zapsány podle latinského kalendáře:
A. D. 981 – Kosmas a letopisy Pražské mají shodně úmrtí Slavníka, otce sv. Vojtěcha a letopisy České s písařskou chybou 971. Nezbývá, nežli roku důvěřovat, protože není nic, čím by se dal ověřit a zároveň, co by mu odporovalo.
A. D. 982 – Podle Auctuarium Mellicense byl vysvěcen Vojtěch na biskupa, rovněž tak letopisy České s písařskou chybou 972. V literatuře se ustálilo s přidáním Kosmova denního údaje k roku 969, že v roce 982 byl zvolen na Levém Hradci 19. února biskupem, byť je uvedeno vysvěcení, nikoli zvolení. Podle vojtěšské Vita prior se volba odehrála nedaleko Prahy v neděli a neděle na 19. února připadla v roce 982. Podle téhož pramene mohučský arcibiskup [Willigis] vysvětil Vojtěcha biskupem ve Veroně na svátek svatých Petra a Pavla, to je 29. června. Vyplývá, že letopisný rok 982 má buď chybný smysl vysvěcen místo zvolen, nebo je o rok snížen písařskou chybou. Vojtěch byl zvolen biskupem na Levém Hradci v neděli 19. února 982 a vysvěcen v pátek 29. června následujícího roku 983 ve Veroně ve věku 30 let, jak plyne z dalších souvislostí. Tato data jsou závazná. Podle Kosmova údaje k roku 969, že byl Vojtěch zvolen biskupem 19. února téhož roku, kdy zemřel biskup Dětmar, vychází úmrtí Dětmara na dobu od 1. ledna do počátku února 982 bez možnosti bližšího objasnění. Více než roční prodleva mezi Vojtěchovým zvolením 19. února 982 a vysvěcením 29. června 983 byla kvůli potřebě dosažení věku nejméně 30 let pro vysvěcení biskupem.
Z přehledu je zřejmé, jak by se ostatně dalo dojít i přirozenou úvahou, že žádné z řešených údajně zcela chybných letopisných dat není zcela špatné ze své podstaty a je výsledkem převodů, překladů a písařských chyb vynecháním číslovek. Vše se ale neodehrálo jednotně ve stejné době. Podle zájmu byly do hlaholských letopisů vkládány jednotlivé přípisky s převedým datem podle latinského kalendáře. Kolem poloviny 11. století vznikaly staroslověnské václavské a ludmilské legendy psané cyrilicí duchovními používajícími kalendář byzantské éry, jejichž tvůrci získávali údaje v prvotních hlaholských letopisech s kalendářem antiochejské éry. Tehdy docházelo k chybným překladům a kalendářním převodům, jež se částečně dostaly po polovině 11. století i do vznikajících latinských letopisů zahrnujících nejen „hlaholské období 10. století, ale i „latinské“ po vzniku pražského biskupství. Tím vznikl nesourodý soubor dat, u nichž není jednotný návod na posouzení hodnověrnosti, ale každý letopočet je nutno posuzovat samostaně podle jiných známých souvislostí.
Určitě je chybným přístupem dosavadní zvyk nepřijmout roční letopočet, a pak uchopit k němu přináležející denní údaj a jeho přesunutím jinam vytvořit nové vymyšlené datum. Takovým nejznámějším případem je rok 935 údajného zavraždění knížete Václava. Prvotní legendista Gumpold, z dosud neobjasněného důvodu, uvedl denní datum 28. září legendárního zavraždění. Kolem poloviny 11. století byl z roku 936 chybným převodem učiněn rok 929 a v První staroslověnské legendě k tomuto roku zpětným dopočtením přidána neděle před 28. září. Novodobými historiky byl rok 929 odmítnut, ale výlučně k němu přidaný údaj o pondělí 28. září byl s jistotou uchopen a byl k němu nalezen odpovídající rok 935. Tak se vytvořil letopočet nemající žádnou oporu, ale musí se jej učit děti ve školách. Podobně je to s Kosmovým údajem k roku 967: Dne 15. července kníže Boleslav … pozbyl knížectví (zemřel) … Rok byl odmítnut, ale s naprostou samozřejmostí byl 15. červenec vázaný na tento rok přesunut k roku 972 správného Boleslavova úmrtí. A tak se to rovněž učí děti ve školách. Stejně i v případě, že 2. ledna 969 zemřel Dětmar, biskup pražský … Denní datum bylo přesunuto do roku 982 a stvořeno údajně jisté datum Dětmarova úmrtí.
Jan Cinert
22. 1.2024
