Tímto obdobím se nezabývám, ale musí to být nějaký velký omyl. Byly pouze přeneseny ostatky sv. Vojtěcha a jeho nevlastního bratra sv. Radima z Hnězdna do Praha v roce 1039. Jiné statky příslušníků tzv. slavníkovského rodu nejsou známy.

Je to divné, ale asi na tom něco bude. Zmínek je povícero a jsou až do působnosti R. Turka, pak se v literatuře již neukazují. Podivných rozdílů v textech je povícero a nějak to nesedí.


Za zmínku stojí např. rod Porajů. Rodokmen patrně pokračuje.

viz. Al: Předkové tohoto erbu pocházeli od římských pánů, kteří měli v, erbu růži.D0 zdejších zemí se dostali s Čechem a Lechem a založili panství libické. Jejich po-tomkem byl Slavník, otec svatého Vojtěcha.. Měl další čtyři bratry, mezi něž otecrozdělil panství a podělit je erby růží různých barev. 0d hraběte Slavníka-žijív českém i polském království potomci, kteří mají erb bílé růže v červeném poli.V Polsku je to velice početný rod, jenž se nazývá Poraj. Pochází od stejnojmennéhobratra svatého Vojtěcha.A2: Erb růže .je tak starožitný, že již nikdo nemůže zjistit, komu a za co byl na-dán. Ve vlašských zemích_žije od dob před Kristem až dodnes rod Ursínů, jenž mátento erb. Také v Čechách začali užívat tohoto erbu dosti dávno. Na Libici žil hraběSlavník, který měl erb bílé růže na červeném štítě. Jeho synem byl svatý Vojtěch.Ostatní Slavníkovi synové, kromě Boreje, byli povražděni. Borej odejel za bratremVojtěchem do Polska, když nemohl v Čechách snáŠet rouhání pohanů. V Polskubyl od Boleslava Chrabrého obdarován četnými statky a jeho potomky jsou rody,kterése od jeho jména a erbu nazývají Porajové.B: V Českém království se rody erbu růže jmenují Vitkovci. Nazývají se takpodle předka Vítka, jenž rozdělil svým synům statky, podle nichž se začali psátz Rožmberka, Hradce, Stráže, Ústí a Landštejna. Užívali erbu růže v různých bar-vách.Obě pověsti, které Paprocký zaznamenal v českých spisech, jsou his-torické, nebot se vztahují k osobám a událostem známým ze starších kro-nik. ErboVní je jen pověst B, kdežto pověst A zachycuje genealogickétradice. Paprocký zde spojil dvojí tradici, českou a polskou. Ve verzi A1v Zrcadle to udělal dosti kuriozním způsobem tak, že na polskou genealo-gickou pověst narouboval jádro české pověsti B.V Polsku je tradice odvozující původ erbu Poraj od bratra svatého' Voj-těcha Boreje doložena nejdříve u Długosze. V jeho análech toto tvrzenínajdeme na několika místech.14 Z Długoszových zpráv vyplývá, že po vý-vraždění bratrů svatého Vojtěcha na Libici roku 995 zůstal na živu Voj-těchův bratr Poraj. Pobýval u Boleslava Chrabrého v Polsku, vysloužil siu něho četné statky a byl přijat mezi polskou šlechtu. Z jeho početného26
--------------------------------------------------------------------------------
Page 7
potomstva vznikl v Polsku rozvětvený rod nazývaný podle znaku RóŽycya podle svého praotce Poraj.

více odkaz http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:jvE9hC5MlXEJ:digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/122582/SpisyFF_292-1992-1_4.pdf+&cd=2&hl=cs&ct=clnk&gl=cz

Vytváření hypotéz podle velmi pozdních údajů považuji za velmi ošidnou činnost, a proto se jí raději vyhýbám. Údaj o Pořejově přežití libického vraždění pochází z Kosmova rozporného údaje. Nejprve správně zapsal, že byli sťati čtyři Vojtěchovi bratři, ale pak jich vyjmenoval všech pět, včetně Soběbora/Soběslava, který byl v té době na vojenské výpravě. V jednom následném rukopisu se opisovač pokusil tento rozpor napravit dodatečně vloženým přídavkem, že Pořej prý unikl, aby vyjmenovaný počet souhlasil s prvotním počtem čtyř bratrů.

Počátek heraldiky je u nás někdy v průběhu 12. století, a tudíž s erby spojené pověsti nemají s historií 10. století nic společného. Spíše se tam projevují světové mýty. Tzv. Slavníkovci tedy nemohli mít ve znaku růži, nejsou o tom ani jakékoliv doklady, a celé je to dodatečně zcela vymyšlené.

Patrně to bude složitější a je otázkou, jak to celé bylo, neboť Kosmas to osobně nezažil (narozen asi 1045 – 21. října 1125) a jeho dílo není kronikou v pravém slova smyslu.