Nevím o Vámi uvedených internetových pramenech.

Podle písemných je to takto:

Kosmas - Uvádí, že byli na Libici sťati čtyři bratři sv. Vojtěcha a pak jich vyjmenovával pět, včetně Soběbora (jinak Soběslava), který byl v té době v zahraničí.

Celkem: Sv. Vojtěch + Soběslav + čtyři sťatí = šest synů Slavníka. To znamená, že bratrů sv. Vojtěcha bylo pět, synů Slavníka šest. Zde je asi původ nějaké té chyby.

K tomu měl Slavník ještě nemanželského syna Radima, který se stal hnězdenským arcibiskupem.

Nicméně, číslovka pět bratrů (legitimních) je poněkud podezřelá, často se objevuje v mýtech, a nelze ji nezávisle ověřit. Historicky známými jsou pouze Vojtěch, Soběslav/Soběbor a Radim.

Jedná se tedy jen o nepřesnost internetových informací (Wikipedie a další) a nedorozumění, jak jsem si myslel, děkuji.
Ještě bych se zastavil u tehdejších jmen obecně. Já mám tále pocit, že jménům dáváme trochu jiné tvary, než byly původní, že tehdejší jazyk měl jiný zápis i jinou výslovnost. Proč třeba Soběslav je i Soběbor, proč jednoho pojmenují Veceslav a druhého Boleslav, když je to v podstatě stejné jméno, nebo proč docházelo k tak velké variabilitě v zápisech, hlavně latinských. Nepletlo se jim to a nedocházelo k omylům? Mně třeba Zebrazlavs a Zobezlavs zní stejně a určitě by se mi to pletlo.

Právě si pročítám Kosmovu kroniku (V.V. Tomek, 1874), kde například Pobraslav je uváděn též jako Bobraslau, Bohrazlau, a se závěrem, že to byl nejspíš Bohuslau, tedy Bohuslav. Z tak velkého možného rozptylu mi prostě vychází, že je možné cokoliv.

Prvořadé jsou nejstarší zápisy, v tomto případě je nadřazen kronikář Dětmar, který uvádí tvar Soběslav, tudíž Kosmův Soběbor je zkomolený.

Pro posouzení variant zápisů jmen a názvů je nejlepší Brethotzovo vydání (http://digit.nkp.cz/projekty/VZ-2004_2010/2007/Prilohy/StructuredText/Kosmas_pozn.xml).

U jmen Václav a Boleslav je to celkem jasné. Vence- náleží ke "středočeským" osídlencům první slovanské vlny s plochými žárovými pohřby, naopak Bolee- k druhé vlně s mohylovými pohřby a východoslovanskými nářečními odlišnostmi. Ti obsadili, mimo jiné, jižní Čechy, odkud pocházela kněžna Drahomíra, která pojmenovala svého syna podle zvyklostí v jejich rodě.

Děkuji.
A ještě se vrátím k těm bratrům. Bylo jich hodně, území měli rozsáhlé. Proč se všichni mačkali v jednom hradišti? Já bych spíš očekával, že se rozptýlí po území aby ho celé pokryli, lépe by se jim řídilo a každý by měl svoje "bydlení". Ale oni ne, oni se raději mačkali v jednom. Šest bratrů (Vojtěch rodinu asi neměl) + rodiče + manželky + každý několik dětí, to je klidně 30 - 40 lidí. Ale asi mám opět jen zkreslenou představu.

Bratři by měli být v roce 995 plnoletí (19 roků), pokud se nebude předpokládat, že Slavním zplodil syny ještě 6 let před svou smrtí. Takže by měli nárok na vlastní úděly. Spíše se jednalo o setkání (mužských) členů rodiny na svátek sv. Václava na ústředním hradisku.

Ano, to dává smysl. A je tedy možné, že by jinak žili každý jinde a spravovali každý určitou část území? Třeba Čáslav na vlastním hradišti v Čáslavi jako správce Čáslavska, Spytimír na hradišti Spytovice u Přelouče jako správce Přeloučska, a tak dál. Je to teoreticky takto možné? Netuším jaké byly tehdy zvyklosti, ani jaká byla funkce a pracovní náplň rodinných příslušníků například takovéhoto údělného knížete? Nějakou funkci jistě mít museli, a v r. 995 jim mohlo být mezi 30 až 40 lety.

Rozumím tomu, že když jste s východních Čech, tak Vás Slavníkovci více zajímají. Naopak nechápu, proč Vás baví dávat sem průběžně pod různými nicky triviální dotazy.

Za svoje dotazy se omlouvám, chápu, že z vašeho pohledu působí triviálně a děkuji za rozšíření obzorů. Nechápu ale vaše obvinění s různými nicky.