Diskuze:
Zpět na seznam témat
Dotazy
Vloženo Pátek, 01 Březen 2019 od Nadšenec do historie
Dobrý den, pane Cinerte.
Velmi mě zaujala vaše práce. Zajímám se o najstarší dějiny Čech. Nenechal jste kámen na kameni a pro mě největší změny jsou v rodokmenu Přemyslovců. Souhlasím s vaší teorií, že Slavník a Zbraslav jsou jedna a ta samá osoba. Když už jsme u Slavníkovců, myslíte si, že Střezislava byla příbuzná zličského knížete Radslava (toho, kterého údajně porazil sv. Václav)? Našel jsem totiž, že Střezislava byla sestra zličského knížete. Já si myslím, že Václavův syn by si nevzal dceru otcova nepřítele, kterého Václav zbavil vlády.
Důležitý dotaz, který na vás mám se týká Vitislava. Jeho jméno se objevuje v roce 872 v souvislosti, ktrou jistě znáte. V roce 895 přijede kníže Spytihněv I. do Řezna, aby se odtrhl od Velké Moravy. Tam s ním dorazí i další čeksý kníže, Witizla. jeho jméno se překládá jako Vitislav. Podle vás se jedná o velmože z jižních Čech, případně bratra či otce Spytihněvovy manželky. V knize od Františka Čapka, DĚJINY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ, jsem našel informaci, že Vitislav, který byl v Řezně byl Slavníkovec. Tedy asi nějaký děda Slavníka. Musel se narodit nejpozději v roce 853. Dejme tomu, že měl třeby ve svých dvaceti letech syna. ten by se tedy narodil roku 873, byl by o dva roky starší než Spytihněv. Generačně by vycházelo, že Vitislav by mohl být pradědou Slavníka. Není to ale ničím podložené. Autor knihy vychází z předpokladu, že Slavníkovci a Přemyslovci si byli rovni, a proto se zástupci obou rodů dostavili do Řezna. Zajímá mě váš názor, jestli Vitislav v roce 872 je totožný jako v roce 895. To je ovšem v rozporu s vaší teorií o Zbraslavovi.
Zaujala mě teorie, že Bořivoj byl synem Slavitaha, syna Vistracha. Do toho by zapadal i Strojmír, který by byl Slavitahovým bratrem. Vysvětlovalo by to i Bořivojovu výchovu na Moravě, jelikož tam Slavitah uprchl poté, co Frankové dobyli jeho sídlo.
Myslíte si, že Slavníkovci vymřeli roku 1004 smrtí Soběslava? Nebo přežili v Polsku.
Narazil jsem na několik jmen, o kterých se mi nepodařilo téměř nic zjistit. Vonomír měl v roce 796 velet Čechům v armádě Karla Velikého, který táhl proti Avarům. Další postavou je Valuk. Asi to byl současník Sáma a vládce Korutan. Poté Dervan, který měl vládnout Lužickým Srbům. Zajímalo by mě, co se o nich ví.
Taky by mě zajímalo, jestli si myslíte, že Vršovci byli příbuzní Přemyslovců. Nepodařilo se mi nikde zjistit, kdy tento rod vymřel.
Poslední dotaz se týká dvou českých šlechtických rodů. Jemnovali se Munici a Těptici. Našel jsem, že uznali nadvládu Přemyslovců v 10. století. Jinak nic jsem o nich nezjistil.
Předem děkuji za odpovědi. Hezký den.
Re: Dotazy
Vloženo Sobota, 02 Březen 2019 od Jan Cinert
Dobrý den, těší mne Váš zájem.
Poražení "kouřimského knížete" je vymyšleno jako hagiografický zázrak už v legendě Oriente iam sole. Dalimil pak přidal jméno Radslav. Dále si Dalimil jinde v legendě vymyslel, že Vojtěch byl sestřenec, tedy syn sestry, kouřimského knížete. To jen proto, že Libice leží v sídelní oblasti Charvat, stejně jako Kouřim. Název Zlič se nejspíše týká přemyslovského hradiska, dnes zvaného podle kostela sv. Jiří, neboť to předcházelo město založené kolem poloviny 13. století s názvem Kouřim. Název původního hradiska, zvaného dnes Stará Kouřim, je patrně ztracený. Používat kroniku Tzv. Dalimila z počátku 14. století pro výklad raně středověké historie je poměrně nesmyslné počínání.

Vitislav by mohl být Vítězslavem, rozdíl v letopočtech je 23 roků. Nic to však nedokládá a ani se tato otázka zřejmě nebude dát objasnit. Že by byl Slavníkovcem samozřejmě vůbec nejde.

Možnost ztotožnění Slavitaha s Bořivojovým otcem je jen pracovní možností podle časové shody. Zásah do dynastických sporů v Čechách se dá v té době očekávat spíše v západních a jižních Čechách.

Ze Slavníkovců v Polsku přežil levoboček Radim, jako hnězdenský arcibiskup. To je vše a ani nemá smysl nad tím hloubat, protože jiní možní příbuzní nevstoupili do historie.

Není nic známo o spojení Vonomíra s Čechy. Tento vévoda mohl pocházet jen z východního předhůří Alp, takže asi z Korutan. Valuk asi též z Korutan a srbský, nikoliv "lužiskosrbský" Dervan byl spíše vymyšlen. Mimo epizodního uvedení jejich jmen se o nich v podstatě nic neví.

O jménech Vršovci, Těptici a Munici se ví jen z Kosmovi kroniky a jejich vztah k Přemyslovcům je dlouhodobá otázka, která se asi nikdy uspokojivě nevyřeší.
Poděkování a Vršovci
Vloženo Sobota, 02 Březen 2019 od Nadšenec do historie
Velice vám děkuji za zodpovězené dotazy. Na wikipedii (vím, že to není stoprocentně spolehlivá stránka) jsem našel i jména několika mužů z rodu Vršovců (Mutina - kastelán v Litoměřicích, Božej - kastelán v Žatci). Potom tam byl uvedený Nemoj II., který se okolo roku 1160 stal královským komorníkem a byl též kastelánem v litoměřicích. Další byl Jarohněv, který mezi lety 1146-1177 byl kastelán v Žatci. Je tam i zmínka o vedlejší větvi rodu Vršovců (z Moravy). Chtěl bych se zeptat, jestli nevíte odkud se ty informace vzaly. Uvedl jste, že Vršovci jsou jen v Kosmově kronice (ten zemřel 1125, tedy několik let před Jarohněvem a Nemojem II. Děkuji za odpověd a přeji hezký den a úspěšné psaní další knihy.
Re. Poděkování a Vršovci
Vloženo Sobota, 02 Březen 2019 od Jan Cinert
Nevím odkud se to na Wikipedii vzalo, 12. stoletím se nezabývám. Vím jen, že v Kosmově kronice je rod Vršovců podivně démonizován, jako by kronikář chtěl něco zakrýt. Této "démonizaci" pak podlehli i někteří historici s tvrzením, že za dobytím Libice roku 995 stáli Vršovci. Nic víc k tomu nemám.