Diskuze:
Zpět na seznam témat
Historie ve stylu pana Dänikena
Vloženo Neděle, 29 Listopad 2009 od Germord
S velkou chutí jsem zakoupil knihu Bylo to jinak. První zklamání přinesl už fakt, že kniha postrádá poznámkový aparát, který je u prací toho typu dle mého nezbytný. Navíc kniha často pracuje s písemnictvím, které není zmíněno ani v seznamu literatury a pramenů (s. 314-315).
Je zřejmé, že velmi zásadní přínos pro dějiny raného středověku má archeologie. Bohužel tam autor, který argumentuje novými poznatky trošku zamrznul. Jak si jinak vysvětlit, že hradiště v Netolicích datuje do 11. století, když již od roku 2000 je zřejmé, že vzniklo v 10. století a literatury o tomto je habaděj.
Své teorie autor opírá o sérii hypotéz, kdy jedna hypotéza dokazuje následující, takže je nasnadě, že stačí málo a dojde k dominovému efektu, který je pro množství domněnek nevyhnutelný.
Komická je teorie o formování kmene Doudlebů v jižních Čechách. Autor pomíjí řadu archeologických faktů, ale bohužel nezná ani historické fakta. Zcela pomíjí zmínku v análech klášteru v Brixenu, kde sdělení "in loco Dulieb" zcela rozbíjí jeho doudlebskou teorii, včetně lingvistické berličky (s. 192).
Jistě lze vytknout i další nepřesnosti (např. Václav bohužel nemohl být Spytihněvovým synem), ale i tak knihu Bylo to jinak nelze zcela zatracovat. Ukazuje totiž, že poznání doby raného středověku je ještě v plenkách. Posunout se dál můžeme jen díky multidisciplinárním bádání, v kterém jsou zásadní zejména forenzní metody, jichž je neustále více. Klíčové odpovědi může přinést zejména archeologie, od které lze do budoucna očekávat asi nejvíc.
Re: Historie ve stylu pana Dänikena
Vloženo Středa, 30 Prosinec 2009 od Jan Cinert
Písemnictvím, které není uvedeno v seznamu literatury, zřejmě míníte knihu Archeologie knížecího sídla (2002) ze které jsem převzal informace o nálezech na hradišti u Nemětic. Je to skutečně chyba, vznikla tím, že některé mé úvahy a statě vznikly dříve nežli záměr napsat knihu. Proto jsem si nedělal průběžně poznámky a odkazy na literaturu a přečetl ve skutečnosti více, nežli je v seznamu uvedeno. Nyní se už mohu autorům této knihy M. Lutovskému a J. Michálkovi pouze omluvit.
Re: Historie ve stylu pana Dänikena
Vloženo Středa, 16 Prosinec 2009 od Jan Cinert
Děkuji Vám, že jste jako první vložil příspěvek do diskuze.
Absence poznámek může být skutečně určitým nedostatkem mé knihy. Jenže, téměř vše co by bylo v poznámkách, je přímo v textu. Kniha je převážně vystavěna na novém výkladu známých informací, tudíž je málo možných odkazů umístitelných do poznámek.
V knize na straně 188 uvádím: "...Byla to ve skutečnosti přemyslovská správní centra, Chýnov asi v 11. až 12. století, Netolice v 11. až 13. století...". V knize Encyklopedie hradišť v Čechách (2003) je uvedeno:"...Netolické hradiště plnilo v 11. až 13. století funkci přemyslovského správního hradu,..." a dále, že "podle nálezů keramických střepů lze počátky hradiště klást již do 10. století". To je samozřejmé, protože pouze podle keramických střepů se přesné datování určit nedá. Nikde tedy nedatuji vznik hradiště v 11. století jak tvrdíte. Hlavně to vše není v rozporu s tím co o historii jižních Čech uvádím, takže mi není jasné, k čemu Vaše výtka směřuje.
Zvláště komické je Vaše tvrzení o mé komické teorii o formování kmene Doudlebů v jižních Čechách. Já přece naopak dokládám, že žádný kmen Doudlebů neexistoval a že původní tvar Dúlába (Al-Masúdí) je územním názvem. Za lingvistickou berličku zřejmě považujete etymologické pravidlo o vkladném -d- před -l- (selo-sedlo, Duleby- Doudleby) u západních Slovanů. Právě zaznamenání, dnes již zaniklého, jména osady karantánských Slovanů Dulieb v análech kláštera v Brixenu v roce 1060 dokládá pravdivost mé teorie. I zde se, rámcově před rokem 1000 vkladné -d- nepoužívalo, a proto místo zvané Dudleipin, kde byl kolem roku 850 vysvěcen kostel jak uvádí Conversio...(archetyp asi kolem roku 870) nemůže mít s Duleby nic společného. Neskrývám, že užití názvu Dulieb v bývalé Karantánii je dosud nejasné, stejně jako uplatnění vkladného -d- v této oblasti. Vzhledem k tomu, že tato nářeční odlišnost se nekryje s oblastmi mohylových pohřbů, nemůže souviset s přesuny slovanských etnik v 6. a 7. století, čili ani případně s tzv. kmenem Doudlebů. Musí být pozdějšího původu, pravděpodobně důsledkem politické a obchodní situace po pádu Velké Moravy a vzniku říše Boleslava I.
Škoda, že Váš příspěvek je tolik "dänikenovský". V zásadě jenom naznačujete, aniž by jste něco jasně doložil nebo vyvrátil. Není například jasné, proč se domníváte, že Václav nebyl Spytihněvovým synem a označujete to za mojí nepřesnost.
Na případné další, skutečně věcné, připomínky rád odpovím.
Václav nebyl syn Spytihněva
Vloženo Sobota, 19 Prosinec 2009 od Germord
Václav nebyl syn Spytihněva, protože tomu odporují znaky na jeho lebce.
1. Vratislav i Václav mají předčasně srostlé lebeční švy. Spytihněv nikoliv.
2. V houbovité diploe čelní kosti lze pozorovat zhuštění u Václava i Vratislava. Spytihněv tento znak nemá.
3. U Václava stejně jako u Vratislava je nápadně zúžená horní čelist.
Re: Václav nebyl syn Spytihněva
Vloženo Neděle, 27 Prosinec 2009 od Jan Cinert
Tomuto se věnuji na str. 232-234. Důsledně sestavená chronologie podle údajů v legendách a kronikách a výsledků antropologického výzkumu vylučuje, aby Vratislav byl otcem Václava. V roce Václavova narození bylo Vratislavovi 15 let. Václav by tím pocházel z nelegitimního svazku, nikdy by se nastal vládnoucím knížetem a o jeho existenci bychom vůbec nevěděli.
Re: Re: Václav nebyl synem Spytihněva
Vloženo Čtvrtek, 31 Prosinec 2009 od Germord
Genetika je forenzní (srovnej rekonstruované podoby Václav, Spytihněv, Vratislav). Tvar nosu mj. patří taky do mozaiky genetických znaků.
Důsledně sestavená chronologie z legend (legendisté údaje se kterými pracujete mnohdy odhadovaly, zkrátka nebyly pro ně podstatné). Nesouhlasím třeba ani s Třeštíkem, že se Ludmila narodila 860. V roce 928 měla být zavražděna. Dle mne omyl. 925 došlo k translaci jejího těla z Tetína. Fuldské analy k roku 871 datují vdavky. Takže i její narození 860 není možné.
Re,Re,Re: Václav nebyl synem Spytihněva
Vloženo Pátek, 01 Leden 2010 od Jan Cinert
Datum translace Ludmiliných ostatků v roce 925 je novodobou konstrukcí podle denních dat a jejich přiřazení ke dnům v týdnu v podvrhu zvaném Kristiánova legenda. Nic nedosvědčuje, že se to v tomto roce odehrálo. Rok úmrtí 928 bohatě vysvětluji ve své knize. Fuldské anály se o Ludmile vůbec nezmiňují, zde její svatbu mylně ztotožňujete s "přepadením svatebního průvodu", kdy byla neznámá česká knížecí dcera provdána za neznámého moravského velmože, pravděpodobně Svatopluka. Narození Ludmily v roce 860 podporuje výsledek antropologického výzkumu a mé odhalení sedmileté datové chyby v letopočtech 1. pol. 10. století.
Cítím, že tímto možná směřujete k diskuzi o "moravském původu" Bořivoje. Já tento názor nesdílím a navrhuji v této věci příměří až do výsledků genetického výzkumu. Tedy pokud bude velmož ze Sadů do výzkumu zařazen "pražskými archeology" (jsem Pražák -:)). Zbytečně bychom se dohadovali, aniž by jsme přesvědčili jeden druhého.
JE TŘEBA ROZETNOUT GORDICKÝ UZEL
Vloženo Neděle, 21 Březen 2010 od PETR_348
Propletenec různých teorií podložených dochovanými písemnými záznamy oproti antropologickým a archeologickým výzkumům je třeba rozetnout pomocí výzkum DNA na dochovaných ostatatcích a jak je zcela logicky řečeno, je třeba pojmout do výzkumu ostatky sv. Vojtěcha a onoho velkomoravského velmože.
Výzkum DNA a pak potvrdí nebo vyvrátí zda Slavníkovci byli příbuzní Přemyslovců a zda velkomoravský velmož byl rovněž příbuzný Přemyslovců.
Je to přeci tak jednoduché a prosté.
Pokud chybí peníze pro tento výzkum je třeba založit nadaci pro tento výzkum a věřte, že budu jeden z prvních kdo přispějí.
Vždyť neposunout naše poznání když máme možnost, by bylo neomluvitelné.
Čeho a proč bychom se měli bát, jetliže se prokáže, že Přemyslovci měli původ na Moravě nebo, že sv. Vojtěch byl Přemyslovec.
Re: JE TŘEBA ROZETNOUT GORDICKÝ UZEL
Vloženo Neděle, 21 Březen 2010 od Jan Cinert
Myšlenka je to dobrá, jenže drobné částky pravdychtivých přispěvatelů projekt za 10-20 mil. korun nezajistí. Jsem trochu skeptikem v možnosti rozjetí potřebné větší kampaně v tomto směru. Mojí dosavadní zkušeností je, že není v obecném zájmu této společnosti ztratit stávající jistoty o národním světci a jeho rodině a podívat se pravdě do očí. Pro všechny je výhodnější opakovat stávající výklad a mít z toho prospěch.
Václav nebyl synem Spytihněva - konec
Vloženo Pátek, 01 Leden 2010 od Germord
Jinak jen dodávám, že k určení, zda-li je či není Vratislav otcem Václava, není potřeba vyzvedávat ostatky Boleslava, jak píšete.