Písemnictvím, které není uvedeno v seznamu literatury, zřejmě míníte knihu Archeologie knížecího sídla (2002) ze které jsem převzal informace o nálezech na hradišti u Nemětic. Je to skutečně chyba, vznikla tím, že některé mé úvahy a statě vznikly dříve nežli záměr napsat knihu. Proto jsem si nedělal průběžně poznámky a odkazy na literaturu a přečetl ve skutečnosti více, nežli je v seznamu uvedeno. Nyní se už mohu autorům této knihy M. Lutovskému a J. Michálkovi pouze omluvit.

Děkuji Vám, že jste jako první vložil příspěvek do diskuze.
Absence poznámek může být skutečně určitým nedostatkem mé knihy. Jenže, téměř vše co by bylo v poznámkách, je přímo v textu. Kniha je převážně vystavěna na novém výkladu známých informací, tudíž je málo možných odkazů umístitelných do poznámek.
V knize na straně 188 uvádím: "...Byla to ve skutečnosti přemyslovská správní centra, Chýnov asi v 11. až 12. století, Netolice v 11. až 13. století...". V knize Encyklopedie hradišť v Čechách (2003) je uvedeno:"...Netolické hradiště plnilo v 11. až 13. století funkci přemyslovského správního hradu,..." a dále, že "podle nálezů keramických střepů lze počátky hradiště klást již do 10. století". To je samozřejmé, protože pouze podle keramických střepů se přesné datování určit nedá. Nikde tedy nedatuji vznik hradiště v 11. století jak tvrdíte. Hlavně to vše není v rozporu s tím co o historii jižních Čech uvádím, takže mi není jasné, k čemu Vaše výtka směřuje.
Zvláště komické je Vaše tvrzení o mé komické teorii o formování kmene Doudlebů v jižních Čechách. Já přece naopak dokládám, že žádný kmen Doudlebů neexistoval a že původní tvar Dúlába (Al-Masúdí) je územním názvem. Za lingvistickou berličku zřejmě považujete etymologické pravidlo o vkladném -d- před -l- (selo-sedlo, Duleby- Doudleby) u západních Slovanů. Právě zaznamenání, dnes již zaniklého, jména osady karantánských Slovanů Dulieb v análech kláštera v Brixenu v roce 1060 dokládá pravdivost mé teorie. I zde se, rámcově před rokem 1000 vkladné -d- nepoužívalo, a proto místo zvané Dudleipin, kde byl kolem roku 850 vysvěcen kostel jak uvádí Conversio...(archetyp asi kolem roku 870) nemůže mít s Duleby nic společného. Neskrývám, že užití názvu Dulieb v bývalé Karantánii je dosud nejasné, stejně jako uplatnění vkladného -d- v této oblasti. Vzhledem k tomu, že tato nářeční odlišnost se nekryje s oblastmi mohylových pohřbů, nemůže souviset s přesuny slovanských etnik v 6. a 7. století, čili ani případně s tzv. kmenem Doudlebů. Musí být pozdějšího původu, pravděpodobně důsledkem politické a obchodní situace po pádu Velké Moravy a vzniku říše Boleslava I.
Škoda, že Váš příspěvek je tolik "dänikenovský". V zásadě jenom naznačujete, aniž by jste něco jasně doložil nebo vyvrátil. Není například jasné, proč se domníváte, že Václav nebyl Spytihněvovým synem a označujete to za mojí nepřesnost.
Na případné další, skutečně věcné, připomínky rád odpovím.

Václav nebyl syn Spytihněva, protože tomu odporují znaky na jeho lebce.
1. Vratislav i Václav mají předčasně srostlé lebeční švy. Spytihněv nikoliv.
2. V houbovité diploe čelní kosti lze pozorovat zhuštění u Václava i Vratislava. Spytihněv tento znak nemá.
3. U Václava stejně jako u Vratislava je nápadně zúžená horní čelist.

Tomuto se věnuji na str. 232-234. Důsledně sestavená chronologie podle údajů v legendách a kronikách a výsledků antropologického výzkumu vylučuje, aby Vratislav byl otcem Václava. V roce Václavova narození bylo Vratislavovi 15 let. Václav by tím pocházel z nelegitimního svazku, nikdy by se nastal vládnoucím knížetem a o jeho existenci bychom vůbec nevěděli.

Genetika je forenzní (srovnej rekonstruované podoby Václav, Spytihněv, Vratislav). Tvar nosu mj. patří taky do mozaiky genetických znaků.
Důsledně sestavená chronologie z legend (legendisté údaje se kterými pracujete mnohdy odhadovaly, zkrátka nebyly pro ně podstatné). Nesouhlasím třeba ani s Třeštíkem, že se Ludmila narodila 860. V roce 928 měla být zavražděna. Dle mne omyl. 925 došlo k translaci jejího těla z Tetína. Fuldské analy k roku 871 datují vdavky. Takže i její narození 860 není možné.

Datum translace Ludmiliných ostatků v roce 925 je novodobou konstrukcí podle denních dat a jejich přiřazení ke dnům v týdnu v podvrhu zvaném Kristiánova legenda. Nic nedosvědčuje, že se to v tomto roce odehrálo. Rok úmrtí 928 bohatě vysvětluji ve své knize. Fuldské anály se o Ludmile vůbec nezmiňují, zde její svatbu mylně ztotožňujete s "přepadením svatebního průvodu", kdy byla neznámá česká knížecí dcera provdána za neznámého moravského velmože, pravděpodobně Svatopluka. Narození Ludmily v roce 860 podporuje výsledek antropologického výzkumu a mé odhalení sedmileté datové chyby v letopočtech 1. pol. 10. století.
Cítím, že tímto možná směřujete k diskuzi o "moravském původu" Bořivoje. Já tento názor nesdílím a navrhuji v této věci příměří až do výsledků genetického výzkumu. Tedy pokud bude velmož ze Sadů do výzkumu zařazen "pražskými archeology" (jsem Pražák -:)). Zbytečně bychom se dohadovali, aniž by jsme přesvědčili jeden druhého.

Propletenec různých teorií podložených dochovanými písemnými záznamy oproti antropologickým a archeologickým výzkumům je třeba rozetnout pomocí výzkum DNA na dochovaných ostatatcích a jak je zcela logicky řečeno, je třeba pojmout do výzkumu ostatky sv. Vojtěcha a onoho velkomoravského velmože.
Výzkum DNA a pak potvrdí nebo vyvrátí zda Slavníkovci byli příbuzní Přemyslovců a zda velkomoravský velmož byl rovněž příbuzný Přemyslovců.
Je to přeci tak jednoduché a prosté.
Pokud chybí peníze pro tento výzkum je třeba založit nadaci pro tento výzkum a věřte, že budu jeden z prvních kdo přispějí.
Vždyť neposunout naše poznání když máme možnost, by bylo neomluvitelné.
Čeho a proč bychom se měli bát, jetliže se prokáže, že Přemyslovci měli původ na Moravě nebo, že sv. Vojtěch byl Přemyslovec.

Myšlenka je to dobrá, jenže drobné částky pravdychtivých přispěvatelů projekt za 10-20 mil. korun nezajistí. Jsem trochu skeptikem v možnosti rozjetí potřebné větší kampaně v tomto směru. Mojí dosavadní zkušeností je, že není v obecném zájmu této společnosti ztratit stávající jistoty o národním světci a jeho rodině a podívat se pravdě do očí. Pro všechny je výhodnější opakovat stávající výklad a mít z toho prospěch.

Jinak jen dodávám, že k určení, zda-li je či není Vratislav otcem Václava, není potřeba vyzvedávat ostatky Boleslava, jak píšete.