Já přece nikde nic takového nepíšu. Ve svém blogu "Genetický výzkum Přemyslovců...." uvádím: "...genetický výzkum byl zahájen bez tohoto zásadního antropologického materiálu." Tím skutečně je pro objasnění záležitostí kolem potomků Boleslava I.

Na str. 232 "Teprve revizní antropologický výzkum... K tomu nám chybí ostatky Boleslava I." To je to co myslím!

Tyto věty jsou celé takto: "Teprve revizní antropologický výzkum zaměřený na hledání rozdílných dědičných znaků ve dvou rodových větvích Spytihněva a Vratislava může přinést potřěbné výsledky. K tomu nám ale dosud chybí ostatky Boleslava I., které jsou pro další výzkum skutečně stěžejní." Navazují na popis nalezených dědičných znaků po linii Ludmila, Vratislav a Václav, o kterých jste se i Vy výše zmínil. Nikde tedy nepíšu to co tvrdíte.

Co to je Spytihněvova rodová větev, když se prokáže i bez ostatků Boleslava I., že je otcem Václava Vratislav?

Myslím si, že zde vyjadřujete své přání, aby se prokázalo, že Václavovým otcem byl Vratislav. Nevím jak se o tom nyní dá diskutovat.

Co se týče poznámek, tak ty by měly sloužit mj. i jako odkaz na literaturu. Pak když napíšete, že Netolické hradiště fungovalo od 11. do 13. století viz Encyklopedie hradišť, pak není co dodat. Ovšem tvrzení, které uvádíte, že "pouze podle keramických střepů se přesné datování určit nedá" je nesmysl. To by pak v archeologii neměly vůbec smysl povrchové sběry. Podle nich lze datovat některé lokality velmi přesně, protože některá keramika je chronologicky velmi citlivá. Dále k Netolicím - od roku 2000 tam probíhá systematický průzkum, který je významný zejména proto, že díky němu je známá stratigrafie, která je důležitá při zpřesňování datace na základě keramického materiálu. Pro historii jižních Čech má přesná datace vzniku hradiště kardiální význam, protože bude-li starší než Doudleby, které ještě v první polovině 10. století nemuseli existovat, pak jistě chápete, že Vaše teorie neplatí.
K Doudlebům - škoda že jste ve své knize anály kláštera v Brixenu opomněl (asi jste to nevěděl), ale sám asi cítíte vratkost některých hypotéz. Jinak mne zaujalo zpochybnění Nestorova letopisu ve smyslu, že Doudlebové na Ukrajině nebyli. Podle mne pomístní jména svědčí o opaku.
Podrobnosti o tom, proč Václav nebyl Spytihněvovým synem sdělím později, chce to rozumitelně zformulovat.

Zřejmě nemá cenu se dále přít o to, co je přesné datování. Podle mne pomocí dendrochronologie nebo podle známých historických souvislostí, jako např. založení hradiště Doudleby v roce 909(910), nikoliv podle keramických střepů +-30 let.
Jestliže Al-Masúdí ve své práci z let 944-947 uvádí Dúlaba s knížetem Václavem, musely Doudleby v 1. pol. 10. stol. existovat.
Nevím proč a která moje teorie by přestala platit, kdyby se zjistilo, že Netolice jsou starší než Doudleby. Znamenalo by to, že starý poznatek, který není mojí teorií, a sice že Přemyslovci zničili původní hradiště a nahradili ho svým novým, neplatí absolutně. To ostatně již dávno naznačuje Dřevíč patřící do povodí dolní Ohře a dále používaný Přemyslovci. Nejnověji pak pomocí dendrochronologie datování vzniku hradby v Žatci do let 925-937 a 929-935, tzn. zhruba do období obsazení dolního Poohří Lučany během vlády knížete Václava a postavení hradiště Vlastislav. Vhodnost ostrožny a její umístění v krajině tedy převážily a Přemyslovci lučanské hradiště převzali. Za důležité považuji, že Dřevíč ani původní Žatec nebyla stará ústřední hradiště.
Změna mé teorie o jižních Čechách 10. stol. by nastala pouze, pokud by Netolice byly hradištěm z 9. a poč. 10. stol. Potom by mohly být hledanými Stodorany namísto hradiště u Litoradlic. To je však velmi málo pravděpodobné.
Anály z Brixenu jsem skutečně přehlédl, patří totiž v této záležitosti k tzv. pozdním pramenům a těmi já se příliž nezabývám.
Která pomístní jména podle Vás dokládají přítomnost Doudlebů na Ukrajině? Na tuto odpověď jsem opravdu velmi zvědav!

Ještě pro pořádek k Žatci. Na str. 247 uvádím: "Teprve těsně před rokem 950 by Boleslav pro svého právě plnoletého syna nechal postavit nové údělné hradiště Žatec, velmi pravděpodobně Nový hrad známý z roku 950 podle Widukindovy kroniky."
Podle nových výzkumů (P. Čech), by vnitřní hradiště mělo být opevněno již asi kolem poloviny 9. století. Celý problém se dá objasnit původem názvu Žatec. Podle mne pochází ze Satec, jehož základem je prastarý výraz *tat, přeměněný na *sat (sto). Ve stém lunárním měsíci končí osmiletý Venušin cyklus a vzniká "nový" Venušin cyklus. Žatec byl potom nejprve postaven Lučany jako "nový" hrad oproti starému ústředí na Rubínu a v tomto smyslu i pojmenován Satec. Roku 950 byl Satec přeložen jako Nova.
Nic to ale nemění na tom, že Boleslavovu synovi mohlo být roku 950 jedině 19 let.

Dovoluji si upozornit, že dendrochronologická data byly revizním průzkumem zpochybněny. Chyběla bělová vrstva atd. Podrobněji bylo vše zhodnoceno tuším v Archeologických rozhledech.

Já o tom vím. Ale souhrn výsledků s jistotou ukazuje, že Žatec je starší než rok 950 a i 936. Nebyl tedy založen Přemyslovci, ale Lučany. Nejistota panuje pouze u opevnění předhradí, které mohl provést Boleslav I., ale i Lučané v předchozích letech.