Nemůžu se nevyjádřit k diskuzi v níž se jeden ze zúčastěných zaštiťuje argumenty z webu moraviamagna.cz.Osobně nemám nic proti Moravě,má přítelkyně odtud pochází,dějiny Velké Moravy mě samozřejmě velmi zajímají a česká státnost a národ vůbec vděčí Velké Moravě za mnohé.Ovšem výše uvedené stránky jsou jen ukřivděnou snahou několika moravistů přivlastnit si slávu a význam přemyslovských Čech naroubováním této dynastie českých knížat a králů na Mojmírovce.Každý alespoň průměrně inteligentní člověk musí na těchto stránkách na první pohled poznat že nejprve byl vytyčen cíl a potom pro něj hledány "důkazy".Přičemž v písemných pramenech až na jedinou pofiderní zmínku v pozdním opisu legendy o sv. Ivanu není pro tyto konstrukce jediná opora.Proto jsou argumenty hledány ve sci-fi výkladech maleb ve znojemské rotundě,případně ve zvukovodech pozůstatků jež patřili neznámo komu.Dovedu pochopit rozmrzelost moravských kolegů,postavení Moravy i mě přijde nedůstojné když můžou mit například vlastní stát Slováci jež nemají v porovnání s Moravou ani zlomek jeji historické velikosti ale způsob argumentace tvůrců výše uvedených stránek je až trapný.Ohánět se tedy těmito důkazy je scestné.Moraviamagna.cz jsou politickou agitací moravistů,nikoli historii výkladající dílo.

Jen pro upřesnění - ani v Rusku nalezené pozdní falzum legendy o sv. Ivanu neříká že Bořivoj byl Mojmírovec ale pouze ho označuje za knížete moravského.Vysvětlení je jednoduché.Stejně jako později byl automaticky český kníže či král považován za vládce Moravy a kroniky často nerozlišovali Čechy a Moravu ale brali je jako jeden útvar čímž také de facto byli nerozlišoval pisatel legendy mezi Moravou a Čechami v době kdy legendu psal.Historici se shodují ze byla napsána na začátku 9.století a reálné uspořádání poměrů doby v níž se děj legendy odehrává bylo přesně opačné.Bořivoj opravdu vládl Čechám z vůle moravského panovníka - Svatopluka.Stejně tak mohl pisatel legendy označit pro dobu v níž se děj legendy odehrává za Moravu velkou část Slovenska,území Lužických Srbů,velkou část Polska atd.Proto je tedy Bořivoj označen za knížete moravského,vládl území jež bylo pod nadvládou Moravy.Žádný důkaz příbuznosti,žádná záhada,pisatel legendy jen popsal reálný politický a státoprávní stav doby v níž se legenda odehrává.

Původní legenda o sv. Ivanu byla samozřejmě napsána na začátku 10.století.

Já osobně se legendě o sv. Ivanovi raději vyhýbám, protože nejsem schopen si na ní udělat jasný názor. Text se sice jeví jako archaický, možná až moc, ale zároveň ahistorický. Nejen kvůli označení "kníže moravský", ale i podle "řeckého vyznání". Takové sousloví mohlo vzniknout jedině až po zániku staroslověnského písemnictví a liturgie v Čechách, takže nejdříve v 12. století. Rovněž není jasné, proč by syn chorvatského knížete poustevničil zrovna u Berounky a navíc se jmenoval rusky Ivan.

Zároveň je celý motiv legendy hodně "pohanský". Původem je bůh počasí, obří a zarostlý, později personifikován na Jana Křtitele. V pravěku měl zoomorfní podobu jelena, proto přítomnost laně.

Spíše si myslím, že na kapli sv. Jana byla asi ve 14. století naroubována legenda napsaná cyrilicí. Ale důsledně se tím nezabývám a nemohu se více vyslovit.

K legendě se vyjadřovat nechci - moc o ní nevím a také je možné, že třeba ono "řeckého vyznání" by mohla být nějaká vsuvka při přepisu. Ale uvádět Ivan jako ruské jméno mi přijde jako podivné. Jméno Verze Ivan zřejmě pochází od jižních Slovanů, a k obecnému rozšíření mohlo dojít v souvislosti s šířením staroslověnštiny jako církevního jazyka. Naopak podivná by mi přišla verze Jan. Zde jde o další a pozdější převzetí tohoto jména.

Máte pravdu, Ivan není vyloženě ruské jméno, napsal jsem to nepřesně. Právě tak je určitý rozpor v dochování legendy v cyrilice a odhadovaném vzniku legendy v době renezance hlaholice v Čechách ve 14. století. Ovšem forma Jan bude mít starší vývoj. Vzniklo vynecháním Slovany nepoužívaného "h" v latinském Johanes a je tak použité již na mincích z Vyšehradu kolem přelomu 10. a 11. století.

Nevím, jestli Vaší připomínku dobře chápu. Ostatky prvních Přemyslovců byly skutečně zkoumány při výzkumu vedeném E. Vlčkem. V odkazovaném článku je použita směs dožitých věků podle antropologického výzkumu, Gustafsonovy metody a zprůměrovaného vyhodnocení. Genetický výzkum dosud nezačal a není jasné, jestli a kdy případně začne.

Co se týká dat, která jste zde napsal, tak jsou většinou nemožná. Vratislav se nemohl narodit v roce 871, tedy před svatbou svých rodičů a 4 roky před narozením svého staršího bratra Spytihněva. Není žádný doklad o tom, že by Václav zemřel v roce 935 a ve věku ±40 roků. Závěrečné "zprůměrované" vyhodnocení E. Vlčkem je "jako počínající čtyřicátník", tedy nějaký rok po dosažení 40 roků.

Vámi uvedený hypotetický rodokmen mi přijde jako zajímavá skládačka a jistě logičtější, než současná tradice. Nejvýraznější mi přijde však jedno "Ale"
Jak si vysvětlit tak blízké příbuzenství Vojtěcha a Václava? Chybí jakákoli zmínka o takovém příbuzenství. Pokládám za nepravděpodobné, že by ani v domácích ani v zahraničních pramenech nebyla. Pokud to větev "Přemyslovců" byla, tak mi přijde pravděpodobnější vzdálenější příbuzenství.

Fuldské anály s tím nesouhlasí, podle nich došlo k svatbě roku 871, domnělá sestra Bořivoje Sventozizna, však podle původu nemohla být žena Svatopluka (bratrance), ale mohla to být Ludmila a ''moravský'' kníže Bořivoj.


http://www.moraviamagna.cz/kroniky/k_fu871b.htm