Diskuze:
Zpět na seznam témat
Re: Ludmilina svatba
Vloženo Pátek, 22 Březen 2013 od Jan Cinert
Ve Fuldských análech, ani nikde jinde, není zmínka o svatbě Bořivoje s Ludmilou, rovněž ani o tom, že by Bořivoj a Svatopluk měli být bratranci. Rovněž nemohl Bořivoj pocházet z Moravy, jestliže byl knížetem v Praze.

Podle toho, co uvádíte by se Ludmila vdávala v 10 letech. V době sňatku musela být biologicky zralá pro otěhotnění a tedy i pro vdavky. Ve Fuldských análech je pouze zmínka o přepadení svatebního průvodu někde v České kotlině, který byl vypraven na Moravu. Podle toho se mohlo jednat jedině o nevěstu z Čech a ženichem mohl být pouze moravský velmož. Podle snahy Franků tomuto zabránit a velkému počtu ukořistěných koní se dá usoudit, že se jednalo o významný politický sňatek, takže ženichem mohl být i samotný Svatopluk.
Ludmilino narození a Bořivojův otec
Vloženo Sobota, 23 Březen 2013 od MORAVIAMAGNADNA
E. Vlček však u Ludmily zjistil věk 66 let, tedy 921-66=855, tedy 16 v roce 871. A jsou dva důkazy příbuznosti: král-oráč Rastislav a zvukovodová anomálie. http://www.moraviamagna.cz/aktuality/a_test_DNA.htm
Re: Ludmilino narození a svatba
Vloženo Sobota, 23 Březen 2013 od Jan Cinert
Již jsem zmínil, že na uváděných webových stránkých jsou použity dožité věky zmateně a nerozumím tomu, prož z takových stránek přebíráte informace. V knihovnách je dostupný např. titul E. Vlčka Osudy českých patronů a další. Zmíněný Ludmilin věk byl určen podle osifikace chrupavky štítné žlázy, přesně 65±8,2 roku. Podle přesnější Gustafsonovy metody je to 68,5±5,6 roku. Jestliže zohledníme sedmileté zkrácení letopočtů, abychom dostali systémové řešení rozporů, tak Ludmila zemřela v roce 928 a tudíž se narodila v roce 860 a vdávala se v roce 874 ve 14 letech.

Nerozumím tomu že : "král-oráč Rastislav a zvukovodová anomálie" jsou dva doklady příbuznosti. V rámci výzkumu E. Vlčka byla nalezena stejná anomálie ve stavbě vnitřního zvukovodu u Bořivoje a zatím neidentifikovaných ostatků z pohřední kaple v Sadech, snad možná Svatopluka. Pokud by to měl být doklad příbuznosti (anomálie se projevuje asi u 3% populace), tak Bořivoj a Svatopluk mohli být příbuzní přes Bořivojovu tetu, která byla provdána za Svatoplukova otce. S Rostislavem to v žádném případě nemůže mít nic společného, jestliže byl Svatoplukovým strýcem.
Hrob v Uherském Hradišti
Vloženo Úterý, 27 Prosinec 2016 od Martin
Myslím si že v Uherském Hradišti nemusí být pohřben Svatopluk. Na to že jde o hrob Svatopluka není vlastně žádný 100% důkaz. Může jít o hrob Slavitaha. Jen aby se nad tím Moravia magna zamyslela. Proti Moravě nic nemám, sám jsem polovinou z Moravy ale snaha pana Šimíka je směšná, opírá se o domněnky a legendu o sv. Ivanovice. K pravosti legendy bych také mohl říci své. Hezký den
Re: Hrob v Uherském hradišti
Vloženo Úterý, 27 Prosinec 2016 od Jan Cinert
V tomto případě bohužel doplácíme na situaci, která zde nyní panuje ohledně nových výzkumů. Nejen, že byly příslušné ostatky předem vyřazeny z genetického výzkumu Přemyslovců, ale ani samotný výzkum se nakonec neuskutečnil.
Já to vidím takto. Jedná se o velmi významný pohřeb v samostatné kapli, který nemá obdobu a takový další už ani nemůže být nalezen, neboť místa kde by se podobná kaple mohla nalézat, jsou už prozkoumána. Skutečně nic nepotvruzuje, že se jedná o Svatopluka, ale zároveň dosud známé informace to nevylučují. Slavitah by zemřel na Moravě jako vyhnanec, takže by těžko mohl mít peníze na vytvoření své pohřební kaple a také by mu to moravský vládce v době jeho smrti těžko dovolil.
Slavitah
Vloženo Středa, 28 Prosinec 2016 od Martin
Hrob v Uherském Hradišti může být Slavitaha. Kdyby tak bylo vysvětlila by se porucha zvukovodu. Příčinu smrti Slavitaha neznáme. Ani jeho hrob neznáme. Peníze nemusel mít Slavitah, mohl je mít jeho možný syn Bořivoj. Jako kníže asi chudý nebyl. Za řádný pohřeb svého možného otce se mohl primluvit Bořivoj. Pokud by Slavitahova manželka byla z rodu Mojmírovců byl by další důvod na řádný a bohatý pohřeb. Vše jsou ale jen spekulace, které nemusí být pravdivé.
Bořivojův otec
Vloženo Úterý, 27 Prosinec 2016 od Martin
Dobrý den. Myslím si že příbuznost Mojmírovců a Přemyslovců je pravděpodobná. Podle mě byl Bořivoj synem Slavitaha, který žil v azylu na Moravě. Proto byl Bořivoj vychovaný na dvoře Svatopluka. Matka Bořivoje je podle mě velkomoravská kněžna pohřbená v Želénkách. Možná sestra Rostislava. Linie rodu po mužské části by byla Vistrach - Slavitah - Bořivoj...
Re: Bořivojův otec
Vloženo Úterý, 27 Prosinec 2016 od Jan Cinert
Časově to skutečně tak vychází, že by Slavitah mohl být otcem Bořivoje. Patrně ale navždy zůstane jen u možnosti, protože nejsou Slavitahovy ostatky.

Jak by se matka Bořivoje dostala do Želének? Jestliže kněžna byla pohřbena pod mohylou, pocházela z oblasti mohylových pohřbů. Měl-li být naplněn princip politického sňatku, tak pocházela ze sousedství, tím pádem z jihozápadních až jižních Čech. To, že byla pohřbena s velkomoravskými šperky, její původ nedokládá. Šperky se dají koupit od obchodníka. Pokud by se jednalo o sestru Rostislava a zároveň Bořivojovu matku, odpadají úvahy o příbuznosti Mojmírovců a Přemyslovců kvůli anomálii ve stavbě vnějšího zvukovodu u ostatků Bořivoje a ostatků domnělého Svatopluka. V takovém případě by přenos anomálie X-chromozomální DNA nebyl možný.
Kněžna v Želénkách
Vloženo Středa, 28 Prosinec 2016 od Martin
Dobrý den. Upozornujete na snatkovou politiku. Ta ale nemusela být vždy dodržována. Protože kronikáři mluví v té době o jednotném Česku, předpokládejme že by v té době existoval sněm českých knížat. Sněm by si zvolil, možná soubojem, za vůdce Vistracha. Proto by chtěli potom Frankové Vistracha svrhnout, nejlépe zabít jeho i s rodinou. V Česku by vypukla hádky mezi knížaty a Frankové by mohli nejednotne Čechy lehce dobýt. Vistrach by po zvolení byl svrchovný vládce Čech. Na znamení míru by svého syna provdal za moravskou kněžnu. To by už byla sňatková politika. Druhá možnost je že si sám Vistrach kněžnu vzal, to by byla o generaci mladší ale v historii se to dělo. Popřípadě to mohla být i sestra Mojmíra, kdyby měla být stejné generace.


Pokud by jsme připustili že si je koupila od obchodníka a hrad Vistracha byl jinde než v Želénkách nemáme souvislost žádnou.
Re: Kněžna v Želénkách
Vloženo Středa, 28 Prosinec 2016 od Jan Cinert
Abychom se do toho moc nezamotali. Byť by bylo již dnes možné vědět původ kněžny ze Želének podle uložených izotopů některých kovů v jejích zubech, ze známých důvodů se takové výzkumy nedělají. Myslím si, že to ale neznamená možnost vytváření úvah v rozporu s písemnými prameny.

Kronikáři v té době nemluví o "jednotném Česku". To psal F. Palacký a pak D. Třeštík. Tehdejší kronikáři pouze ne vždy popisovali přesnější umístění dějů v České kotlině - Bohemii a to je rozdíl.

Několik let odbojný Vistrachův hrad v roce 857 byl určitě jinde, než v severních Čechách, protože rok předtím zdejší knížata, "některá z Bohemských" uznala závislost na Ludviku II. Němci.