Musím ještě upřesnit souvislosti. V české zemi jsou dominantnější pohraniční hory než vrchy mezi nimi. Když se do Čech díváme z území Franské říše, pak se to tak určitě jeví. Staroslovanské slovo prag má mnoho významů. Malý staročeský slovník mimo jiné upozorňuje na významy okraj, hranice a mez. Země ohraničená (oprahovaná) horami mohla mít název Praga, Pragao, Praganeo a podobně.

Zatím si kladu otázku, co by mohlo způsobit, že se název země přenesl na hradiště. Snad to byla obchodní stezka evropského významu, která tudy vedla už před založením hlavního sídla Přemyslovců. Důležitá cesta procházela zemí okolo sídla panovníka, u kterého byl spolehlivý brod a také opevněné mýto. Kupci projížděli přes zemi Praganeo a také přes kontrolní místo, kterému začali říkat zkráceně Praga.

Mám dojem,že to bylo ještě jinak. V době, z které pochází zmínka o městě Fraga od Ibrahima Ibn Jakuba byla Vltava významnou dopravní tepnou pro obchodníky z jihu. V jednom místě byly "dva praha" (duál, dnes dva prahy), jež byly významnou překážkou, zároveň byly v kotlině, kde se přenocující výprava mohla účinně bránit, když bylo potřeba. A tato zastávka na obchodní cestě byla pojmenována podle toho, co ji vytvořilo, podle dvou prahů. Zajímavé je, že ten název nevznikl v řeči těch obchodníků, ale v místním nářečí.

Skalnaté říční prahy v Praze nebyly. Ve vltavském korytě jsou dodnes silné nánosy štěrkopísku, které byly částečně vybagrovány při splavňování Vltavy. Vyšehradská skála a podobné zaniklé skály zužovaly koryto řeky, ale nebyly překážkou pro plavbu.

Řez kabelovým tunelem pod Vltavou
www.casopisstavebnictvi.cz/UserFiles/File/0705/47_tunel_rez_b.jpg

Geologický profil údolí Vltavy pod letenským svahem
envis.praha-mesto.cz/rocenky/neziva/obr/29-1.gif

Název Prahy nelze srovnávat s názvem města Záporoží (založeno za skalním porgem v řece, porg odlámán při splavňování řeky). Ale pokud jste překážkami myslel dva umělé jezy s propustmi, pak to mohly být praha.

Jeden přirozený skalnatý práh byl a sice v místě brodu a pozdějšího Mánesova mostu. Vltava byla na středním toku pro lodní dopravu nepoužitelná. Pouze voraři tudy později splavovali dřevo. Obchodníci s cenným nákladem se takové riskantní plavbě vyhýbali a u Příbrami odbočili z Povltaví podél Litavky skz Brdy (Plešivec). Když vznikla Praha, odbočilo se z této trasy a kolem (?) Tetína pokračovalo do Prahy.

Ovšem upozornění na podvojné číslo je zajímavé. Já jsem dosud vycházel pouze z toho, že -a je ženská koncovka a Praga je tudíž název země přenesený dodatečně na sídlo. Jenže kde ty dva skutečné a nápadné prahy najít, aby daly Praze jméno?

Pilíře Mánesova mostu jsou na rozdíl od Karlova mostu, který byl založen na dubových roštech, zakotveny přímo na skále. Na obrázku www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/vuva/img/rezmost.gif je skalní podloží dosti hluboko pod dnem koryta. Někde jsem se dočetl, že skalnaté dno bylo u Braníka a působilo potíže v počátcích vltavské paroplavby. Ovšem to nelze považovat za skalní stupeň-práh.

Na Vltavě mohly být dva jezy mezi ostrovem, levým a pravým břehem. Pak by se jednalo o dvojitý jez a k tomu se hodí duál praha.

Představoval sem si dva jezy do páru postavené vedle sebe, ale dvojitý jez také může tvořit kaskádu.

Dvojitý jez na Křemžském potoce
foto.mapy.cz/12806-Dvojity-jez-na-Kremzskem-potoce

Jezy je nutné v tomto případě vynechat. Stavěly se až od 13. století, a tak nemohly dát Praze název. O dvojném čísle (nikoliv podvojném, jak jsem výše použil) je možné uvažovat jen v případě téměř identických věcí. Čili dva stejné kopce vedle sebe apod. Nevím jestli se dá v Praze něco takového nalézt.

Václav Machek k tomu píše. Jez byl nejprve plot z kolíků propletený proutím, jímž rybáři přehrazovali řeku, aby zadrželi ryby. Pak byly i jezy trvalejší, zpevněné kamením. Z těch se vyvinuly naše jezy, mající zadržovati ne už jen ryby, ale vodu, zdvíhati vodní hladinu, pro mlýnské náhony.