K tomu musím dodat, že praha mohla být “ta hradiště“ na prazích a z toho mohl vzniknout název vnitřní oblasti Čech (přibližně území Pražské plošiny), který se s rostoucím významem Pražského hradu zúžil na území Pražské kotliny a města.

Nápad nemohu ničím podložit, leda bych dosadil hypotetický výraz praho a mn.č. praha. Slovo praho však ve slovanštině není známo a tak nezbývá, než spekulovat o zániku slova v místním dialektu a to zase k ničemu nevede.

Problém je ještě v tom, jak zdůvodnit, že by pouze pražská hradiště na kopcích/prazích dala zemi název. Všude byla hradiště na různých typech vyvýšenin, tedy prazích. Pouze tam, kde to nebylo možné, byla zakládána hradiště blatného typu. Zajímavé je, že opevněný prostor Malé Strany byl také blatným typem. Tradičně se něj pro něj používá označení podhradí (suburbium), protože se původně předpokládalo, že nejprve vznikl Pražský hrad a teprve potom osídlení v podhradí. Jenže dnes je již jasné, že prostor Malé Strany byl osídlen dříve a opevněn zároveň s akropolí, tedy Pražským hradem. Z hlediska funkce je tudíž Malá Strana "jižním předhradím" a skutečným "podhradím" je až osídlení na staroměstském břehu. Původní hradiště je tak unikátním spojením dvou strategických principů, "blatného" předhradí a "výšinného" vnitřního hradiště/akropole.

Dříve se nepovažovalo hradiště Budeč za součást pražské územní oblasti. Dnes převládla "pragocentristická" :-) představa o středočeské doméně Přemyslovců včetně Budče. Myslím si, že je správnější respektovat přirozené hranice mezi oblastmi dané rozvodími hlavních toků a Budeč tak patří do oblasti Čáša.

Databáze českých hradišť
www.stredovek.com/list_directory.php?category=hradiste

Hradiště byla všude, ale na území dnešní Prahy jich bylo až příliš. Před Pražským hradem zde byla současně 3 velká významná hradiště a nedaleko Zámky stál Levý hradec. To je trochu zvláštní. Patřila opevněná sídla jednomu knížeti?

Geneze hradišť se dá stanovit jednoduše asi takto. Kolem roku 800 vznikala ústřední hradiště s těžkým opevněním, jako reakce na východní politiku Karla Velikého. Určitou výjimkou byl Klučov, postavený dříve s lehčím opevněním, případně takových mohlo být více, ale archeologie to s jistotou nepotvrzuje. V těchto starých ústředích sídlil ústřední kníže a v průběhu 9. století vznikala další hradiště v téže sídelní oblasti. Jediné vysvětlení je, že patřila jako úděly dalším členům rodu, kteří spadali pod vládu ústředního knížete.

V Praze je opravdu výjimečné soustředění hradišť, ale podobně i v Charvátě (Klučov, Doubravčice a Tismice) a ve Volyni (Katovice, Libětice, Němětice a Řepice). Zároveň musíme zohlednit, že tam kde to krajina umožňovala, vznikala rozsáhlá výšinná hradiště, která se i celkem zavhovala. Jiné je to s blatnými hradišti v meandrech, která mohla být výrazněji zničena tokem řeky a orbou, takže o nich nemusíme dnes mít jasnou představu.

Mapka www.helotour.cz/radejn/bobherstory/map_cecv.gif ukazuje rozlohu přemyslovského knížectví v době, kdy zahájilo svoji expanzi po celých Čechách. Dále jsou tam vyznačena důležitá hradiště na okolním území. Je zjevné, že mocenských center s větší hustotou hradišť bylo v té době více.

Ta mapka je poněkud "pragocentristická", s Prahou uprostřed :-). Vychází ze starší představy podle J. Slámy a nezohlednění existence samostatné oblasti Čáša. Kdyby se zakreslené přemyslovské území posunulo o 1/2 rozměru na jih, tak by to bylo zhruba v pořádku. Byť Příbramsko a Benešovsko tehdy nebylo osídleno, tak podle rozvodí náleželo Přemyslovcům. Například hranice nemohla vést hned za řekou Sázavou, ale až na hranici rozvodí. Tohle se právě dosud moc nezohledňovalo.

Navíc je tu již diskutovaný problém. Nejsou zde rozlišena hradiště vzniklá v různých stoletích a odlišena stará ústředí od pozdějších údělných.

Vzpomněl jsem si na pověst o Lucké válce (cs.wikipedia.org/wiki/Lucká_válka). Dosah moci Přemyslovců byl v těch dobách zřejmě vrtkavý. Hranice držav se mohly každý rok měnit. Situaci dobře vylíčil V.Vančura. “Knížata bojem i úskoky hleděla rozšířit svou moc a dorážela na sebe a zápolila mezi sebou. I táhl každý z končiny své v končiny kmene druhého, aby okusil závrati vítězství a panování svého rodu aby vyvýšil.“