Proti tomuto výkladu nelze nic namítat. V pražském případě ale jde o proveditelnost. Myslím si, že proutěné ploty na chytání ryb přes celou řeku by tehdy nikdo nedělal. Něco jiného by bylo umístění v menších říčních ramenech. To by ovšem byla tak běžná záležitost, že by tato skutečnost asi těžko dala Praze jméno.

Poslední co mě napadá je, že v Praze byly dva protipovodňové valy (pobřežní praha). V Nizozemí je stavěli už v (9.?)10.století.

Myslím si, že by se mělo vycházet z toho, že Praha, ať země nebo místo, byla pojmenována již po příchodu Slovanů. Tedy asi v 6. století.

Mnozí také uvažují o předslovanském původu jména. Například pan “Filip“ si myslí, že Germáni nazývali hradčanský ostroh Fraga-orakulum. Podle něho fraga znamená doptávat se bohů na budoucnost. Ovšem tohle nemá s duálem nic společného.

S tím já nic nenadělám. Pro mne buď na ostrohu byla nalezena germánská svatyně, nebo nalezena nebyla. Když nalezena nebyla, tak je zbytečné takto o vzniku názvu Praha uvažovat. Navíc se domnívám, že pro názvy míst byly používány staré slovní kořeny blízké původnímu významu, zde tedy "par-/per-". Slovo die Frage (otázka) je již s posunutým významem, a proto takový výklad je možno označit za tzv. naivní etymologii.

Slovo fraga znamená v germánštině dotaz, dotazovat se. Slovo se dochovalo v současné švédštině, fraga je zeptat se. Věštírna (dotazovna) by tedy měla mít jinou příponu a dokonce by se dalo očekávat složené slovo. Výklad by mohl být pozoruhodný, kdyby byl etymologicky dotažený do konce.

Výrazy pro "otázky" a "pozdravy" mají skutečně sakrální původ a jejich kořeny se dají nalézt i v jiných původně "sakrálních" slovech. Myslím si, že slovo vzniklé obohacením původního kořene "per/par" o "-g" znamená, že se již jedná o záměrný posun původního významu. V germánských jazycích na "otázka", ve slovanských na "prag". Rozhodnutí se pro germánský nebo slovanský původ názvu Praha pak znamená, že je třeba nalézt zdůvodnění použití příslušným etnikem. Domnívám se, že Germáni nenechali v Praze tak výraznou stopu, aby se od nich dal původ názvu odvozovat.

Vraťme se ještě k překážkám v toku Vltavy. Povodňový náplav někdy vytvoří v celé šířce koryta překážku, která se podobá štěrkovému jezu. Nevím, jestli takové prahy mohly vznikat a zanikat v okolí vltavské zákruty pod Petřínem, to je otázka pro odborníky. Uvedu alespoň několik příkladů .

Štěrkový práh na Starém Rýnu.
www.flyfisherman.ch/images/gewaesser/alter_rhein/isteiner_schwelle_0110.jpg

Štěrkový práh na řece Kumir.
v1.lscache7.c.bigcache.googleapis.com/static.panoramio.com/photos/original/31485285.jpg

Říční práh z valounů na Ukrajině, Bugské prahy.
img1.liveinternet.ru/images/attach/c/1//51/447/51447458_1258797729_yelektrogyes_koroviy_ostrov.jpg

Už jsme o tom diskutovali v souvislosti s ostrovy, které vznikaly a zanikaly v průběhu staletí. Stejně vzniklo a zaniklo i rameno Vltavy na Malé Straně. Takže koryto i s náplavami v řečišti se měnilo. Jenže neměnné "prahy" v korytu, které by mohly dát vzniknout jménu, byly slapy v kaňonu nad a pod Prahou, které bránily průchodu a sjízdnosti tohoto úseku. To bychom ale zase byli u toho, že by se jednalo o název země, která byla charakteristická neprůchodnou trasou podle řeky, na rozdíl od ostatních.

Chápu to tak, že Praha byla země, kudy se nedalo souvisle proplout, přestože měla velkou řeku. Tím se lišila od zemí v sousedním Polabí.