Palackého věta zní přibližně takto: "V dávných řečech, myslím, znamenalo slovo práh vyvýšeninu, kopec" (nepřesně cituji z paměti). Problematice původních sakrálních slovních kořenů se věnuji v nejnutnější míře na začátku knihy. Slovní kořen *parag neznamená přesně totéž co *vereg, ale mají svůj společný původ a pochází z něho např. i jméno boha Velese. Za nejpůvodnější význam kořene *par se dá považovat "odvrácená strana Hromovládce", čili zatažená obloha s deštěm. Z toho tedy "pršet" a po ztotožnění obří podstaty Velese s kamenným obrem, čili kopcem, následoval tvar *vereg. Kořen *parag je pak vývojově mezi tím a byl zakonzervován v "práh" (vyvýšenina oddělující venkovní prostor od vnitřního).

Děkuji za odpovědi. Ve Vaší hypotéze o Pražsku mi chybělo vysvětlení proč se kopcovitým vyvýšeninám říkalo prahy. Tady bylo třeba dosadit indicii, která by z etymologického hlediska dodala hypotéze základ.
Včera jsem si koupil Vaši knihu. Zatím jsem ji stačil jenom prolistovat. Přesto už mě zaujala.

Při pohledu na reliéfní mapu ČR mám opravdu dojem, že polabský lid žil v zemi Čáša a lid z vrchoviny obýval zemi Praga. K přenesení názvu země na hradiště se mohu vyjádřit jenom úvahou. Název země se časem zúžil na malou oblast kolem Levého Hradce. Nakonec názvem obdařili nové hradiště, aby stále připomínalo starou zemi Pragu.

Ústředním hradištěm v Praze bylo hradiště v Šárce, nikoliv Levý Hradec, který je pozdější. Ten není navíc jako Bořivojovo sídlo jednoznačně doložen, byť zároveň tomu nic neodporuje. Předpokládá se oprávněně, že Pražský hrad je následníkem hradiště v Šárce a ne Levého Hradce. Tradiční hranice sídelní oblasti jsou dány rozvodími a není tedy žádný důvod pro domněnku, že by se oblast Praga měla zúžit. Jinak jsem rád, že přibyl další člověk, který dává přednost mapě před starými hypotézami, daný krajinný reliéf nerespektující.

Starým ústředním hradištěm sídelní oblasti Praga bylo, dle archeologických nálezů a rozlohy, hradiště v Šárce. Levý Hradec je pozdější, čili byl postaven jako úděl, nebo pro jinou rodovou větev, avšak spadal pod ústřední šárecké hradiště. Není nutné aby se název Praga zužoval na menší oblast. Své opodstatnění ztratil během sjednocovacího procesu od roku 909 po šedesátá léta 10. století. Důležitým se stalo pojmenování državy pražského knížete - Pražsko a zároveň se starý, již nepotřebný územní název přenesl na sídlo tohoto knížete.

Mohu se tedy domnívat, že Pražský hrad byl původně pojmenován Bořivojov, Přemyslov nebo Přemyslograd?

Dá se odvodit, že staré ústředí v Šárce mělo nějaký název, nejspíše s použitím starého sakrálního kořene (viz Čech, Lech a hradiště Canburg v roce 805). Hradiště Levý hradec vzniklo později a bylo původně pojmenováno Hradec (menší hrad vzhledem k šáreckému hradišti). Hrad Praha byl opevněn až za vlády Spytihněva, teprve tehdy se z něho stalo knížecí správní sídlo, avšak v té době se již Spytihněvova država nazývala Pražsko, protože pod jeho moc spadala i jiná země, jižní Čechy s hradištěm Doudleby. Jakožto sídlo pražského knížete nebylo tento hrad již nutné specificky pojmenovávat, neboť jiný takový nebyl.

Denáry Cach 59 a 60 z období Boleslava II. jsou opatřeny nápisem PRAGA, křížem a znakem O. Může se jednat o název Pragao? PRAGA+O www.richtera.cz

Nejsem odborníkem na mince abych toto mohl kvalifikovaně zodpovědět. Podle mého názoru by "o" mohla být značka raziče, v tuto chvíli nevím. V každém případě si myslím, že "Praga" je označení místa mincovny, zatímco Pragao by bylo nevysvětlitelným zkomoleným českolatinským názvem území pod správou pražského knížete, které na denárech nemá své opodstatnění.

Mince nejsou moje záliba, ale přesto jsem považoval za vhodné na to upozornit. Denár Cach 8 ražený za Boleslava I. je opatřen nápisem BRAGA CIVITAZ. Vysvětlit si to neumím, ale i mincmistr může udělat chybu. V mapě z Herefordu pocházející ze 13. století jsou nápisy Braga metropolis Boemariorum. Výslovnost B, P, Ph, F popletl kdekdo, nejen přepisovatelé zprávy Ibráhíma ibn Jákúba. Mincím můžeme věřit, že správné bylo P.