Ano, ale zárověň jde i o neprůchodnost vltavského kaňonu. Stezky vedly s oblibou podél řek, takže země Praga byla územím s překážkami, ať už říčními prahy (peřejemi) nebo kopci.

Mezi Slapy a Štěchovicemi protékala Vltava hlubokým skalnatým údolím a tvořila peřeje. Dnes je území zatopené štěchovickou vodní nádrží. Zajímalo by mě, kde byly peřeje za Prahou a jaké jsou o tom doklady.

Po tom jsem nepátral. Pod Prahou je dnes hladina vzdutá díky jezům a přehradě u Veltrus. Vycházím z toho, že Vltava byla v celém kaňonu obdobná, jen třeba nad Štěchovicemi s více peřejemi.

V anotaci ke knize Miroslava Huberta Stará plavba na dolní Vltavě se píše, že poprvé doplouvaly nákladní lodě z Labe až ku Praze snad za vlády císaře Karla IV. Pod řízením opata K. Fuka byla v letech 1642 až 1646 splavněna dolní Vltava (tehdy Praha-Mělník) a Labe od Mělníka do Litoměřic. Po tomto splavnění ale brzy došlo k úpadku plavby na dolní Vltavě zanedbáváním péče o splavnost řeky a zaváděním množství tíživých cel, vodních mýt a plavebních privilegií.

Nejspíše už tehdy bylo koryto v kaňonu pod Prahou vyčištěno od velkých balvanů a tím zanikly peřeje. Doklady o průběhu splavňovacích prací se asi nedochovaly.

Také byla jiná situace v době bronzové, v raném středověku a v době po 13. století. V něm vedle vodních děl na řekách došlo i vyššímu nárůstu usazenin ze splavených polí po vnitřní kolonizaci. Tím se koryta více vyrovnávala.
Budeme-li uvažovat o využívání lodní dopravy již v době bronzové a raném středověku pro dálkový obchod, tak to znamená, že by musely existovat sítě trvalých kupeckých stanic. V nich by byly soumaři a případně i vozy ponechány a zboží by bylo přeloženo na lodě. Po plavbě po splavném úseku by zase bylo zboží přeloženo na najmuté soumary. To mi pro tehdejší období připadá nereálné a navíc není doklad takových stanic v příhodných místech.
Zůstal bych u představy o dálkovém obchodu s použitím soumarů využívajícím převážně schůdné úseky podél vodních toků a u lodní dopravy při pouhém místním využívání na řekách v nížinách.

"Ta" země Praga, byla jedna ze sídelních oblastí v České kotlině. Jako jediná se nacházela na "prazích", čili vyvýšeninách, zatímco ostatní byly v nížinách. Proto její název. Fraganeo, které uvádí tzv. Bavorský geograf v "Conversio...", už není "ta" země Praga, ale "to" Praž-sko, čili území pod správou praž-ského knížete sídlícího v Praze na Praž-ském hradě. Fraganeo je uvedeno za "Veruzani"(dnes hradiště u Zabrušan) a před "Lupiglaua", což můžě být jedině Královéhradecko, a to znamená, že v té době do "Fraganeo" patřily i územní oblasti Dolní Poohří, Čáša a Charvat, protože nejsou jmenovány.
Územní název Praga se přenesl na přemyslovské sídlo v době sjednocení Čech, protože sjednocující kníže byl "pražský". Oproti tomu se na Českou kotlinu přenesl název sousední sídelní oblasti Čáša (zhruba Mělnicko), protože zdejší lid po připojení k Praze již neměl svého vlastního knížete a byl to lid "český".
Já vím, že Vy za to vůbec nemůžete, ale je vidět, že jste trochu ovlivněn starší poněkud pragocentristickou historickou literaturou. Územní oblast Praga a stezky jí vedoucí, nebyla významnější nežli ostatní a nebyla centrem České kotliny. Proto také při úvahách o Praze a prvních Přemyslovcích je nutné zůstat jen v této oblasti.

Už jsem zjistil mnoho významů slova prag, ale dosud jsem nenašel nikoho, kdo by prag dával do spojitosti s vyvýšeninou ve smyslu kopec, vrch. Zvlnění kopcovité krajiny dělá dojem, jakoby byla tvořena vyvýšenými prahy. S tím souhlasím. Přesto se mi takový význam slova prag zdá moc obrazný na to, aby se z toho stal název. Můžete Vaši hypotézu vysvětlit podrobněji?

Soupis krajin v Bavorském geografu obsahuje Čechy s 15 hradišti a Fraganeo se 40 hradišti. Není těch 40 pevností příliš na panství jednoho knížete?

První, pokud vím, s tím přišel F. Palacký. Samo slovo "vrch" (plnohlasně "*vereg") pochází právě z kořene "*parag" stejně jako "prag".
Batheimare v první části Deskriptia je geografický název České kotliny s počtem hradišť ve druhé třetině 9. století. To nesouvisí s Fraganeo ve druhé části. To je panství Boleslava I. v padesátých letech 10. století. Bohužel to nikdo nezohledňuje.

Z kořenu parag se vyvinula slova prag a pereg/vereg. Je možné odvodit důkaz, že prag vyjadřuje přeneseně totéž co vereg? Společný kořen parag je paralelou výkladu v knize a proto by mě zajímalo, v jakých souvislostech se F. Palacký zabýval těmito slovy.