Diskuze:
Zpět na seznam témat
Re Re Re: Přemyslovské denáry
Vloženo Sobota, 10 Duben 2010 od Jan Cinert
V případě denáru Cach 8 bych za nejdůležitější považoval, že první micmistři byli určitě najmutí cizinci. Dále, že "b" je vlastně temné "p", takže nově příchozím to mohlo splývat. Dále byl málokdo gramotný, takže nebyla kontrola správnosti raznic.
Lišovský práh
Vloženo Středa, 14 Duben 2010 od Jan Čihák
Třeboňskou a Českobudějovickou pánev odděluje vyvýšenina Lišovský práh. Jestli si F.Palacký myslel, že v dávných řečech slovo práh znamenalo vyvýšeninu, pak se nemýlil.
Práh-terénní vyvýšenina
Vloženo Středa, 14 Duben 2010 od Jan Čihák
Netřebický práh a Beranovský práh jsou další terénní vyvýšeniny.
Beranovský práh je široký hřbet tektonického původu s rozsáhlými plošinami a několika sedly.
Práh-pomezí pahorkatiny a nížiny
Vloženo Středa, 16 Červen 2010 od Jan Čihák
Slovo prag mělo ve středověku více významů jako nyní. K mým oblíbeným patří okraj, hranice a mez. Dosud jsem si myslel, že Vltava a Labe byly v 9. století hranicí v politicky a nábožensky rozdělené Evropě, že to bylo příčinou značné nestability vývoje v České kotlině, že Praga byla důležitou opevněnou celnicí u hraniční řeky a název byl později přenesen na hradiště. Zatím to vylučovat nebudu, avšak musím uznat, že rozdělení kotliny na severní nížinu a jižní pahorkatinu mělo velký vliv na hospodářské a politické uspořádání celého území. Podle vašeho závěru ležela země Praga na prazích, tedy na vyvýšeninách, na kopcích. K tomu bych přidal druhou možnost. Země Praga ležela na prazích (vyvýšeninách) a zároveň u prahu (pomezí) mezi pahorkatinou a nížinou, tedy na okraji pahorkatiny. Těmi okrajovými prahy (vyvýšeninami) a zároveň prahem (okrajem) jsou buližníkové útvary na severu dnešního města Prahy: Na vyhlídce, Ládví, skalky v Čimickém háji, Velká skála a Kozí hřbety.
Re : Práh-pomezí pahorkatiny a nížiny
Vloženo Středa, 16 Červen 2010 od Jan Cinert
Při pohledu od Labe samozřejmě je to práh. Jenže, kdyby se za ním nacházela nížina, tak by nebyla pojmenována Praga. Pro celý další prostor jsou typické kopce, tak, dle mého, je název oblasti podle kopců.
Re Re: Práh-pomezí pahorkatiny a nížiny
Vloženo Čtvrtek, 17 Červen 2010 od J. Čihák
Takhle jsem to nemyslel. Asi máte dojem, že si uvedené buližníkové útvary představuji jako například Lišovský práh, který má podobu hrástě oddělující dvě pánve. (Podobně vypadala Česká kotlina snad ve starohorách, rozděloval ji takzvaný středočeský práh.) Na jih od Prahy je samozřejmě velká kopcovitá oblast začínající v okolí Prahy uvedenými vyvýšeninami, které jsou prahem (hranicí) mezi Polabskou nížinou a Středočeskou pahorkatinou. Zároveň jsou to prahy (vyvýšeniny), tak jako ostatní kopce pahorkatiny. Mimochodem, některé kopce Středočeské pahorkatiny jsou pozůstatkem tzv. středočeského prahu, ovšem ten samozřejmě nemá se vznikem názvu Praga nic společného.
Re Re: Práh-různá pomezí
Vloženo Čtvrtek, 17 Červen 2010 od Jan Čihák
Plochý hřbet Štrbský práh na Slovensku je hranicí mezi Popradskou a Liptovskou kotlinou. Trochu mi to připomíná Lišovský práh. Štrbský práh odděluje východní část Slovenska, je rozvodím Popradu a Bílého Váhu a je hlavním evropským rozvodím mezi Baltským a Černým mořem. Zatím jsem nezjistil, jestli tam v okolí náhodou není obec se souvisejícím názvem.
Zato název obce Hranice na Moravě může mít nějakou podobnost s Prahou. Přečtěte si http://cs.wikipedia.org/wiki/Hranice_(okres_Přerov) Obsah: Historie, ale je to jenom můj spontánní nápad.
Re Re: Práh-různá pomezí
Vloženo Pátek, 18 Červen 2010 od Jan Čihák
Přibližně 15 km od Štrbského prahu leží obec Hranovnica. Zatím nic nevím o vzniku jejího názvu a také mi není známo, jestli přilehlá kotlina měla nějaký starší název, který by se mohl přenést na obec. Dále mě zaujala obec Hranice u Nových Hradů, okres Č.Budějovice, kolem které procházela hranice mezi Čechami a Dolním Rakouskem. Město Hranice u Aše, okres Cheb, je téměř u státní hranice. Nevím, jestli je původ těchto názvů prokázaný, ale myslím si, že pojem hranice (čára) se rozšířil na blízké okolí a pak se přenesl na osadu, která byla v hraniční oblasti významnější než ostatní. Takhle nějak mohl vzniknou název země Praga, která ležela u hraničního prahu mezi jižní pahorkatinou a severní nížinou.

V knize připouštíte, že směrem na jih se území Čáša mohlo rozkládat až k vyvýšené kopcovité krajině, kde ležela sousední kopcovitá sídelní oblast Praga. Nesmíme však zanedbávat druhou skutečnost, že Praga ležela u hranice náhlé změny reliéfu krajiny. Takže bych to definoval asi takto. Sídelní oblast Praga ležela na prazích a zčásti na jejich prahu. Nezní příliš srozumitelně, když vyslovíme, že něco leží na prahu prahů, ale v tom je právě ten vtip, že se na vzniku názvu mohly podílet oba významy slova práh. Významy hranice, mez, okraj a vyvýšenina byly přenesené. Proto bylo snažší, aby tomu každý rozuměl podle svého, tedy někdo si myslel země na prazích a jiný si myslel u prahu, možná i obojí.
Re Re Re: Práh-různá pomezí
Vloženo Pondělí, 21 Červen 2010 od Jan Cinert
Já myslím, že to již příliš komplikujete. Vše je třeba řešit z pohledu doby o kterou se jedná. Proto je něco jiného: 1. Vznik názvu v době příchodu Slovanů a v době následující. 2. Doba po vzniku hradské soustavy za Boleslava I., kterou já nazývám dobou dosídlení krajiny. 3. Kolonizační období 13. století.
Zatím co ve 13. století již bylo možné vytvořit názvy odlišující sídla jen v blízkém okolí typu Brůdek, Potůčky atd., v době po příchodu Slovanů se vytvářely názvy jednotlivých území a ty musely mít svůj vlastní charakteristický a nezaměnitelný název. To platí i pro případ, že by Praha nebyl původně název země, ale knížecího sídla. I takový název by musel být nezaměnitelný s ostatními knížecími sídly na kopcích-prazích a při brodech. Rovněž, dle mého, není důvod pro převzetí názvu od předchozích obyvatel pouze u Prahy. Území dnešní Prahy nebylo hranicí sídelní oblasti, ale jejím centrem. Dále na jih osídlení v podstatě nebylo. Také dnešní pohled na geografii České kotliny nelze uplatňovat, takto lidé 2. poloviny 1. tisíciletí neuvažovali.
Praha - soustava hradišť na prazích
Vloženo Čtvrtek, 05 Květen 2011 od Jan Čihák
Minulý víkend jsem se procházel po pražských slovanských hradištích a přitom mě napadlo, že praha mohla být soustava hradišť na prazích, čili soustava výšinných opevněných sídlišť. Soustavu tvořila slovanská hradiště Zámka, Šárka a Butovice, která zanikala v 9.-10. století po založení Pražského hradu. Do soustavy patří hradiště Levý Hradec a Budeč, která zanikla později.